Některé otázky z interview na jednu z nejprestižnějších univerzit světa jsou dost odlišné od toho, co bychom možná očekávali.
Oxfordská univerzita je nejstarší univerzitou ve Velké Británii a kromě toho je i pátou nejprestižnějšího na světě. Proto je pochopitelné, že požadavky, které kladou na žadatele, jsou nesmírně vysoké. Pravda je taková, že jen málokdo má vůbec tu možnost se s těmito otázkami střetnout. Je však velmi zajímavé vidět, jaký má tato prestižní škola přístup k posuzování posuzování svých žadatelů a hodnocení jejich inteligence. Vzhledem k tomu, že se jedná o vskutku zajímavé téma, se vyučující rozhodli podělit o pár otázek spolu s očekávanými odpověďmi, s cílem přiblížit nám, jak probíhá takové interview na Oxfordské univerzitě.
[hana-code-insert name=’google‘ /]Máte seznam tří složek – A, B a C. Která z nich je dle Vás nejvíce nechutná?
Jaká je odpověď? Na té ve skutečnosti až tak nezáleží!
Mark Wormald, profesor biochemie na Corpus Christi College, řekl:
„Očekáváme, že většina respondentů nebude schopna odpovídat na položenou otázku a to je naprosto v pořádku. Touto otázkou se snažíme zjistit, jak se kandidáti s otázkou poperou. V tomto případě tedy nejde o přesnost, protože neočekáváme, že mají existuje jedna jediná správná odpověď. Jde spíše o jejich reakci na nesprávnou odpověď a jak velkou mají motivaci k tomu odhalit chyby a jejich původ, aby je mohli odstranit.“
Zde je kaktus. Něco, co mi o něm povězte.
Martin Speight, profesor biologie na St. Anne’s College, uvedl:
„Představíme kaktus a přibližnou fotografii struktury jeho povrchu. Dále jim řekneme, aby objekt popsali co nejvíce na základě těchto zařízení. Takovým způsobem zjišťujeme, jak vnímají a zda si všímají detailů jak na celém objektu, tak i v menším provedení.“
Čárky jsou červené. Dokonce i jahody jsou červené. Proč?
Owen Lewis, profesor biologie na Brasenose College, řekl:
„Červená může naznačit „nejes mě“, ale také „sněs mě“. Jsem zvědavý, jak se uchazeči postaví ke snaze vyřešit tento zdánlivý paradox.“
Zaslouží si bankéři plat, který dostávají? Měla by vláda dělat něco, co by vedlo k omezení jejich platů?
Brian Bellová, profesorka ekonomie a řízení v Lady Margaret Hall, to vysvětluje takto:
„Na to je jednoduchá odpověď. Protože banky jsou převážně soukromé firmy a kromě toho lidé mají přece jen možnost pracovat, kde jen chtějí, tak plat, který dostávají, je vlastně jen výsledkem stavu pracovního trhu. Dobrý kandidát začne myslet, proč talentovaní lidé mohou získat v této profesi mnohem více peněz než v jiných. Pointa této otázky je, aby se uchazeči zamýšleli nad tím, jak funguje ekonomika a ne zda je tato skutečnost fér.“
Proč si myslíte, že by se student angličtiny měl zajímat o fakt, že „Coronation Street“ (anglická telenovela) běží již v TV 50 let?
Lynn Robson z Regent’s Park College, profesor anglické literatury, uvedl:
„Takto můžeme otevřít diskusi o věcech, jako jsou například techniky vyprávění příběhů, míchání vtipných a vážných příběhů, jak si může spisovatel dlouhou dobu udržet čtenáře, serializace, kolaborace při psaní, nebo jak se z populárních věcí mohou stát (jak by řekl Dickens) věci kanonické.“
[hana-code-insert name=’google‘ /]Se kterou osobou v historii byste chtěli mít možnost dělat rozhovor? Proč?
Profesor historie z Oriel College Ian Forrest napsal:
„Nejde o to, koho chce uchazeč potkat, ale o to, jakým problémům by se rád věnoval (to nám může o uchazeči říci opravdu hodně). A pak, jakou cestou se chtějí dozvědět více o těchto problémech.“
Co to je jazyk?
Helen Swift, profesor moderních jazyků v St. Hilda`s College, uvedl:
„Studenti vám často řeknou, že chtějí studovat například španělštinu a odůvodní to tak, že tento jazyk milují. Pomocí této otázky donutíme studenty se kriticky a analyticky zamýšlet nad tím, z čeho sestává ten jazyk, který se jim líbí. Je definovaný vlastnostmi nebo funkcí? Jaké je spojení mezi tvarem a významem slov?“
Pokud byste mohli navrhnout nový hudební nástroj, co by to bylo? Popište jeho zvuk.
Profesor hudby, Duan Grimely z Merton College, řekl:
„Chci slyšet odpovědi, které ukazují kritické myšlení a představivost. Jaké zvuky nyní vytvářejí nástroje/hlasy a jak je lze zlepšit/změnit? Jaké jsou nové formy zvukové produkce (digitální média) a jak převedly způsob, jakým posloucháme a rozumíme zvuku? Je myšlenka na hudební nástroj nyní zastaralá? Dokážete si představit více symbiotických/hybridních způsobů vytváření hudby?“
[hana-code-insert name=’Dole‘ /]V jednom experimentu si lidé ve velštině pamatovali telefonní čísla hůře než lidé, kteří mluví anglicky. Proč?
Nick Yeung, profesor psychologie na University College, vysvětluje:
„Ve Walštině jsou čísla psána různě a jsou delší než v angličtině. Paměť (a aritmetika) závisí na tom, jak snadno se mluví. Doufám, že studenti se zaměří právě na tuto spojitost mezi pamětí a náročností výslovnosti, stejně jako i na srovnání rozdílů mezi Welštinou a Angličtinou. Tato otázka je záměrně provokativní a jejím úkolem je, aby studenti nesklouzli do předpokladu, že obyvatelé Walesu jsou jednoduše méně chytří než obyvatelé Anglie.
