Poslanecká sněmovna spolu se Senátem schválila razantní změnu azylového zákona, která se dotkne tisíců cizinců žijících v České republice. Pokud totiž během jednoho roku spáchají tři přestupky, přijdou automaticky o povolení k pobytu. Novinka, která má vejít v platnost od 1. ledna 2026, míří především na problémové jedince a má za cíl zlepšit veřejný pořádek v místech s vyšší koncentrací přistěhovalců. Co se však na první pohled může zdát jako tvrdý krok proti všem cizincům, má řadu výjimek – změna se například vůbec nedotkne ukrajinských uprchlíků, občanů EU nebo osob s trvalým pobytem. V následujícím článku se podíváme pod pokličku této kontroverzní novely a odhalíme, koho se opravdu týká a proč ji zákonodárci vůbec navrhli.

Přísnější pravidla jen pro některé

Změna zákona, která zavádí princip „třikrát a dost“, se nevztahuje na všechny cizince žijící v Česku. Opatření bude platit pouze pro držitele dlouhodobých víz a dlouhodobých povolení k pobytu. Naopak lidé s trvalým pobytem, občané EU či ukrajinští uprchlíci budou mimo tuto novou legislativní past. Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška objasnil, že „změna se dotkne jen některých kategorií cizinců“ a dodal, že u osob s trvalým pobytem by bylo odebrání oprávnění k pobytu nepřiměřené, neboť jejich vazba na Českou republiku je podle něj příliš silná.

Vyloučeni i ukrajinští uprchlíci

Zákon se netýká ani držitelů dočasné ochrany, tedy hlavně uprchlíků z Ukrajiny. Ti spadají pod institut unijního práva, které neumožňuje rušit oprávnění k pobytu kvůli přestupkům. „Držitelů dočasné ochrany se změna nedotýká. Dočasná ochrana je institut práva Evropské unie, které s takovouto konstrukcí rušení oprávnění nepočítá,“ vysvětlil Krátoška. Výjimkou však zůstávají ti, kteří získají takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt – pro ty už bude pravidlo tří přestupků platit.

Zacíleno na problémová místa

Poslanec Robert Králíček z hnutí ANO, který návrh zákona předložil, v důvodové zprávě uvádí, že cílem je postihovat jen ty cizince, kteří se opakovaně dopouštějí problémového chování. „Návrh umožní cíleně postihovat pouze skutečně problémové cizince,“ stojí v dokumentu. Zákon má pomoci především v průmyslových oblastech, jako jsou Plzeňský a Středočeský kraj nebo velká města, kde je vyšší koncentrace zahraničních pracovníků. Právě tam se údajně vyskytují i přestupkoví recidivisté, jejichž činy dosud neměly na jejich pobyt žádný vliv.

Co se počítá jako přestupek

Mezi přestupky, které mohou vést ke ztrátě pobytu, patří opakované krádeže, výtržnosti, ublížení na zdraví nebo nelegální používání pyrotechniky při sportovních akcích. Poslanci tvrdí, že dosud cizinci páchali i vážnější prohřešky bez jakéhokoli následku. „Opakovaně páchají přestupky v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku, aniž by takové chování mělo dopad na jejich pobytové oprávnění,“ uvedli zákonodárci.

Novela má i preventivní účinek

Podle ministerstva vnitra by zpřísnění mohlo působit preventivně a odradit některé cizince od nevhodného chování. „Budou si vědomi hrozby, že i více méně závažných skutků může vést ke ztrátě jejich oprávnění k pobytu,“ míní Krátoška. Opatření tak nejenže nastavuje přísnější pravidla, ale má také psychologický dopad na přistěhovalce, kteří si svůj pobyt v Česku nechtějí ohrozit.

Motivace pro úřady

Nový zákon má podle ministerstva motivovat i správní orgány, aby důsledněji řešily jednotlivé přestupky. „Nyní správní orgány částečně postrádají smysl udělování opakovaných pokut neplatičům nebo osobám bez domova,“ vysvětlil mluvčí vnitra. Zákon by měl zjednodušit proces sledování přestupků a vytvořit tlak na dokončení správních řízení. To by podle úřadů mohlo přinést větší přehled o rozsahu problémového chování mezi cizinci.

Podpora napříč politickým spektrem

Zajímavé je, že novela získala podporu nejen od opozice, ale také od koaličních poslanců. Kromě ANO hlasovala pro návrh i většina zákonodárců ze STAN, tedy hnutí, jehož předseda Vít Rakušan je zároveň ministrem vnitra. Tato široká politická shoda naznačuje, že problém přestupků mezi cizinci začíná být pro stát palčivější, než se může na první pohled zdát.

Skutečná čísla mluví jinak

Zatímco například hnutí SPD tvrdí, že kriminalita Ukrajinců v Česku dramaticky roste, statistiky trestných činů ukazují opak. Ukrajinci podle oficiálních dat páchají méně trestných činů, než by odpovídalo jejich počtu v populaci. To vyvolává otázku, zda je nový zákon skutečně odrazem reálného problému, nebo spíše politickou odpovědí na veřejný tlak a mediální obrazy o nebezpečných cizincích.

Zdroj: Novinky.cz