Kolem neziskových organizací se v posledních dnech rozjela bouřlivá debata, která okamžitě vyvolala nervozitu nejen mezi politiky, ale i mezi samotnými spolky a iniciativami. Na veřejnost se totiž dostala pracovní verze předpisu, která naznačovala mnohem tvrdší dohled nad subjekty se zahraničními vazbami. Právě to odstartovalo ostré reakce a otázky, zda se nechystá další velký zásah do fungování občanské společnosti. Po pondělním jednání vlády ale přišlo vyjádření, které část emocí zchladilo a zároveň otevřelo nové pochybnosti.

Bouře kolem uniklého návrhu

Celý rozruch odstartoval ve chvíli, kdy se na veřejnost dostala pracovní verze předpisu zaměřeného na zahraniční vazby neziskových organizací. Text vyvolal dojem, že stát chce podrobně sledovat nejen spolky, ale také další osoby a instituce, které mají jakýkoli vztah k zahraničním subjektům a pohybují se ve veřejném prostoru. Mluvilo se o činnostech v politice, médiích, vzdělávání i akademické sféře, tedy v oblastech, které mají přímý vliv na veřejné mínění. Právě proto návrh okamžitě vzbudil obavy, že nejde o běžnou administrativní úpravu, ale o citlivý zásah do velmi důležité části veřejného života.

Tejc přišel s jasným vzkazem

Po jednání vlády vystoupil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a snažil se situaci uklidnit. Důrazně odmítl, že by ministerstvo spravedlnosti nebo samotná vláda chystaly zákon namířený proti neziskovým organizacím. Současně připomněl, že vláda chce splnit svůj slib ohledně většího přehledu o dotacích, ale jinou cestou, než se původně spekulovalo. Do centra dění se tak dostala nově připravovaná vyhláška ministerstva financí, která má nastavit pravidla pro evidenci údajů souvisejících s veřejnými penězi. Tejc to shrnul slovy „Ten bod bude naplněn. Ministerstvo spravedlnosti bude spolugestorem v případě potřeby. Bude naplněn tím, že ministerstvo financí připraví vyhlášku o způsobu, termínech, rozsahu údajů předkládaných pro plnění státního rozpočtu,“ uvedl Tejc.

Místo zákona jen tvrdší přehled

Kabinet má ve svém programovém prohlášení závazek vytvořit veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. Nejde přitom jen o peníze ze státu, ale také o finance z obcí, krajů nebo svazků obcí. Právě tento bod chce vláda podle ministra splnit, jen bez nového speciálního zákona o zahraničních vazbách. Na první pohled to může působit jako technická změna, ve skutečnosti ale jde o důležitý obrat v celé debatě. Zatímco uniklý materiál vyvolával pocit přímé kontroly a registrace, nově se mluví hlavně o evidenci dotací a větší transparentnosti nakládání s veřejnými penězi.

Co všechno návrh původně řešil

Pracovní verze, která unikla mezi lidi, byla mnohem citlivější a šla výrazně dál než pouhé sledování dotací. Zaměřovala se na fyzické i právnické osoby a na činnosti, které jsou schopné ovlivnit veřejnou debatu. Za zahraniční vazby označovala nejen jednání ve prospěch cizího subjektu, ale také poradenskou, analytickou, mediální, komunikační nebo vzdělávací činnost, pokud měla návaznost na zahraniční subjekt. Tak široké vymezení pochopitelně vyvolalo velkou nervozitu, protože by se mohlo dotknout velmi různorodých organizací i jednotlivců. Návrh sice uváděl, že média založená podle českého práva by zákonu nepodléhala, ani to ale kritiky neuklidnilo.

Rajchl se k přípravě hlásil

Další pozornost přitáhl fakt, že se k přípravě předpisu o zahraničních vazbách před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD. Tím se celá věc ještě víc politizovala a začalo se řešit, kdo vlastně podobný návrh tlačí dopředu a jakou má skutečnou podporu. V momentě, kdy se do hry dostanou jména výrazných politických figur, přestává jít o úřednický dokument a začíná ostrý střet o to, jakou podobu má mít dohled nad veřejným prostorem. I proto se pondělní vyjádření vlády sledovalo s takovým napětím, protože mělo ukázat, zda kabinet podobný směr opravdu podporuje.

Ministr odmítl inspiraci z ciziny

Tejc se zároveň ostře vymezil proti představě, že by česká vláda připravovala předpis inspirovaný zahraničními modely, které jsou často spojované s tvrdým tlakem na občanskou společnost. Právě to byla jedna z nejcitlivějších částí celé debaty, protože jakmile padly zmínky o vzorech z Ruska či Spojených států, napětí okamžitě vzrostlo. Ministr dal najevo, že takovou cestu odmítá a že vláda nechce přijímat právní úpravu, která by působila jako nástroj proti neziskovému sektoru. Své stanovisko zdůraznil i velmi přímo, když řekl „My jsme se dnes (v pondělí) dohodli na tom, že budeme plnit programové prohlášení, a to dělám i jako člen vlády. Programové prohlášení rozhodně s žádným takovým zákonem nepočítá a já jsem toho názoru, že počítat nemá,“ uvedl Tejc.

Neziskovky i opozice zpozorněly

Zástupci neziskových organizací ale zůstávají ve střehu a návrh, který se objevil na veřejnosti, tvrdě kritizují. Obávají se, že i když se vláda nyní od zákona distancuje, samotná debata ukazuje, jak snadno se může otevřít cesta k přísnějším pravidlům pro organizace se zahraničními kontakty. Do celé věci se vložila také opozice, která vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby přípravu podobného zákona zastavil. Téma přerostlo běžnou legislativní debatu. Změnilo se v politický spor. Nejde jen o paragrafy, ale i o důvěru veřejnosti. Řeší se, kde končí transparentnost a kde začíná podezřívání.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že povinná registrace by se měla týkat jen neziskovek, které ovlivňují politiku a zároveň čerpají peníze ze zahraničí. Naznačil užší výklad. Zároveň ale neřekl, kde přesně by měla být hranice a kdo by ji určoval. Právě v tom spočívá největší napětí celé kauzy. Vláda teď tvrdí, že žádný zákon proti neziskovkám nechystá, jenže uniklý návrh ukázal, že podobné úvahy ve veřejném prostoru kolují. A právě proto celá aféra nekončí, ale spíš otevírá další kolo pochybností o tom, co se ještě může objevit.

Zdroj: iROZHLAS.cz