Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 6. listopadu 2026 těsnou většinou čtyř hlasů proti třem zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 4 procenta. Je to nejvyšší úroveň od začátku roku 2025 a zároveň druhé letošní zdražení peněz po červnovém kroku. Průměrné úročení nových hypoték přitom už v říjnu přesáhlo 5,3 procenta – a experti nevylučují, že brzy uvidíme i číslo začínající šestkou.
Proč ČNB sáhla po vyšších sazbách
Hlavní obavou centrální banky není inflace dnes, ale inflace zítra. Guvernér Aleš Michl zdůraznil, že ceny v sektoru služeb rostou a jádrová inflace se drží nad vyššími úrovněmi. „Náš krok přispěje k ukotvení inflačních očekávání a omezí přenos nákladového šoku do inflace. Bankovní rada nereaguje mechanicky na vyšší ceny energií, ale na riziko jejich druhotných dopadů,“ vysvětlil Michl.
Analytik UNIQA Václav Franče odhaduje, že na začátku příštího roku inflace určitě dosáhne 3,5 procenta a může atakovat i 4 procenta. Právě lednová inflační čísla pak podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka nastaví pomyslnou laťku pro celý rok 2027 – propíší se do nich nové ceníky energií i zdražující potraviny.
Jsou hypotéky odsouzeny k dalšímu zdražení?
Ne nutně – ale tlak je zřejmý. Analytička Broker Consulting Michaela Pudilová upozorňuje, že banky při stanovování sazeb nehledí jen na aktuální rozhodnutí ČNB, ale především na cenu peněz na několik let dopředu, tedy na úrokové swapy. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda přitom zaznamenal, že tříletá korunová swapová sazba v posledním měsíci klesla přibližně z 4,92 na 4,64 procenta – tedy mírně dolů.
To by mohlo tlak na zdražování hypoték trochu zmírnit. Jenže banky do sazeb promítají i vlastní náklady, rizikové přirážky a konkurenční prostředí. Ekonom FinGO.cz Petr Zámečník to shrnuje konkrétně: od jarního minima stouply sazby nových hypoték průměrně o 0,86 procentního bodu, zatímco cena peněz na trzích vzrostla řádově o 1,5 procentního bodu. Tento rozdíl vytváří tlak na marže bank a ty budou muset dál zdražovat.
Kde jsou hypotéky dnes
Říjnová data hovoří jasně. FinGO Index hypoték zaznamenal průměrnou sazbu nově sjednaných úvěrů na 5,34 procenta, Broker Consulting Index za stejné období ukázal 5,23 procenta. Česká bankovní asociace v Hypomonitoru, který zahrnuje celý tuzemský trh, naměřila za září průměrnou realizovanou sazbu 5,1 procenta.
Průměrná nová hypotéka dosahovala v září 4,67 milionu korun. Při sazbě 5,1 procenta a třicetileté splatnosti vycházela ilustrativní měsíční splátka přibližně na 26 500 korun.
Co by znamenala hypotéka za 6 procent v praxi
Kovanda nastínil konkrétní scénář: pokud energetický šok obnoví inflační očekávání a ČNB bude nucena sazby dále zvyšovat, mohou se hypotéky nad šestiprocentní hranicí nejen ocitnout, ale také se tam delší dobu udržet. Finanční trhy prý v uplynulých dnech počítaly dokonce s možností, že repo sazba vystoupí až na 5 procent.
Co to znamená pro rodinný rozpočet? Při hypotéce 5 milionů korun se splatností 30 let zdraží (přechod) … měsíční splátku přechod ze sazby 5,5 na 6 procent měsíční splátku přibližně o 1 550 korun. Ročně to dělá víc než 18 tisíc korun navíc.
Kdo je ohrožen nejvíc
Zdražení se nebude týkat jen těch, kdo dnes teprve hledají bydlení. Mnohem citlivěji jej pocítí domácnosti, kterým v příštích měsících skončí fixace sjednaná v době rekordně nízkých sazeb. Podle analýzy ČNB skončí v příštím roce fixační období u hypoték v celkovém objemu 530 miliard korun – jde o více než 150 tisíc úvěrů. V roce 2028 to má být dokonce nejméně 600 miliard.
„Větší problémy budou mít ti, kteří si v minulých letech brali hypotéky takzvaně na krev jen proto, že sazby byly extrémně nízké,“ varoval ředitel Ekospolu Evžen Korec.
Co dělat, když vám fixace brzy končí
Odborníci se shodují: neodkládat. Banka musí zaslat návrh nové sazby nejpozději tři měsíce před koncem fixace, refinancování u jiné banky ale lze administrativně řešit i rok dopředu. Vyplatí se porovnat nabídky více institucí a s výhodnější konkurenční sazbou pak oslovit i svou stávající banku – ta má zájem vás udržet a může podmínky zlepšit.
Klíčové je také budovat si finanční rezervu. Komu fixace skončí za rok a splátka mu může vzrůst o tisíce korun měsíčně, potřebuje mít polštář, který mu přechod na vyšší sazbu usnadní.
Co rozhodnutí ČNB přineslo střadatelům
Některé banky reagovaly okamžitě navýšením sazeb na spořicích účtech. Raiffeisenbank oznámila zvýšení u Bonusového spořicího účtu na 4,5 procenta ročně do zůstatku 250 tisíc korun, a to od 1. prosince. mBank od 16. listopadu nabízí na účtu Plus až 4,41 procenta ročně při stejném limitu. Podmínky se ale v obou případech liší.
Ekonom Ondřej Kozel z investiční společnosti Fingood je k dopadu na střadatele skeptický: „Úroky na spořicích účtech na zvyšování sazeb ČNB reagují jen málo, a domácnosti proto hledají jiné cesty, jak úspory zhodnotit.“ Guvernér Michl sice vyzval, že je čas spořit, investoři se s ním ale příliš neshodují.
Zdroj: denik.cz
