Premiér Petr Fiala se na velké bilanční tiskové konferenci pochlubil tím, že jeho vláda splnila nebo rozpracovala celých 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil hrdě. Jenže jak to tak bývá – číslům se dá věřit, ale jen do chvíle, než se podíváš, co se za nimi skrývá. A tady začíná ta zajímavější část příběhu.
Opozice ani experti nejsou tak nadšení. Kritika míří především na rozpočtovou politiku, zvyšování daní, nedostatečnou podporu bydlení, platy učitelů nebo stav infrastruktury. A nejde jen o politické škorpení – jde o věci, které se tě přímo dotýkají v peněžence i v každodenním životě.
Daně šly nahoru. I když vláda slibovala opak
Konsolidační balíček byl spolehlivě cítit skoro v každém rohu. Přinesl růst daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent, zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance a vyšší daně z nemovitosti. Přidej k tomu vyšší DPH na řadu komodit a máš solidní přehled toho, co ti přišlo z nového roku jako dárek. Celková daňová kvóta za vlády vzroste o jeden procentní bod – a to přiznal sám premiér Fiala. „To je realita, kterou nemohu popřít,“ řekl doslova. Přesto kroky kabinetu obhajuje jako nutné pro stabilizaci veřejných financí.
„Slíbili nezvyšovat daně, ale udělali přesný opak. Lidé letos zaplatí na odvodech o 35 miliard korun více než loni. To není konsolidace, to je zvyšování břemen na občanech,“ uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček.
Jestli to není konsolidace, nebo jen nešťastně pojmenovaná konsolidace, to nech na tobě. Faktem zůstává, že o 35 miliard korun více odvodů je pořádné číslo – a pocítí ho jak zaměstnanci, tak firmy.
Silnice, učitelé, bydlení. Sliby na papíře
Vláda se zavázala vyčlenit na opravy regionálních silnic každoročně 6 miliard korun. Slib dodržela pouze v roce 2023 – pro roky 2024 až 2026 částku snížila na 4 miliardy ročně. Ministr dopravy Martin Kupka přiznal, že rozpočet na silnice musel ustoupit konsolidačním prioritám. Pokud tedy jezdíš po okreskách a divíš se výtlukům, teď víš proč.
Dalším bodem, který skřípá, jsou platy pedagogů. Vládní program sliboval garantovat platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Tento cíl se nenaplnil a podle údajů ministerstva školství není realistické, že by ho vláda dosáhla ani v roce 2024. „Platy učitelů se za mé vlády nesnižují, navyšují se, ale musíme pracovat v rámci možností rozpočtu,“ bránil se premiér Fiala při interpelacích.
Nezapomínejme ani na bydlení. Vláda slíbila investice do výstavby bytů a nový zákon o podpoře bydlení. Ani jeden z těchto bodů se nepodařilo realizovat. Zákon o podpoře bydlení, který připravil ještě pirátský exministr Ivan Bartoš, stále vězí ve sněmovně. Dostupné bydlení tak zůstává spíše politickým tématem než realitou – a kdo v posledních letech hledal byt, ví, o čem je řeč.
Digitalizace a energetika: na půl cesty
Z původního slibu, že občané nebudou muset nosit žádné fyzické doklady, zůstalo zatím pouze zavedení aplikace eDoklady. Do té lze ke konci července 2024 nahrát pouze elektronickou verzi občanského průkazu, nikoli další dokumenty. Kdo chtěl letos volit s elektronickou občankou, narazil – a to je poměrně výmluvný příklad toho, jak velká ambice narazila na technickou realitu.
Vláda také tvrdí, že Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu. Statistiky ale ukazují, že část plynu stále proudí z Ruska přes Slovensko – v posledních týdnech dokonce přes 90 procent z dodávek. Opoziční SPD označila tuto rétoriku za zavádějící. „Když mluvíte o energetické nezávislosti, měli byste přestat odebírat ruský plyn,“ uvedl poslanec Radek Koten.
Závěr? Vláda Petra Fialy odvedla část práce, to upřít nelze – zvládla třeba důchodovou reformu nebo snižování deficitu. Ale každý, kdo platí vyšší daně, čeká na dostupný byt nebo jezdí po rozbitých silnicích, má právo se zeptat: kam ty slíbené peníze a reformy vlastně šly? A s tím si politici odpovídají každé čtyři roky u volební urny.
Zdroj: echo24.cz
