Na summitu NATO v turecké Ankaře padlo jedno z nejdůležitějších rozhodnutí letošního roku týkající se další podpory Ukrajiny. Český premiér Andrej Babiš po skončení jednání oznámil, jaký postoj zaujme Česká republika k plánované vojenské pomoci v hodnotě desítek miliard eur. Zároveň vysvětlil, na co by se podle něj měla Evropa soustředit mnohem více než na další dodávky vojenského materiálu.
Česko zaujalo jasné stanovisko
Česká republika se podle premiéra Andreje Babiše nepřipojí k plánované vojenské pomoci pro Ukrajinu, která má v letošním roce dosáhnout objemu 70 miliard eur, tedy přibližně 1,7 bilionu korun. O svém postoji informoval novináře po skončení summitu NATO v Ankaře. Rozhodnutí přichází poté, co členské státy Aliance společně potvrdily pokračování podpory napadené země. Česká vláda však zvolila odlišný přístup a finančně se na této iniciativě podílet nehodlá.
Každá země rozhoduje sama
Premiér zdůraznil, že jednotlivé státy mají možnost rozhodnout se samostatně, zda se do společného projektu zapojí. V této souvislosti doslova uvedl: „Oceňujeme, že každý stát si to rozhodne sám. My participovat na té částce nebudeme.“ Tím jasně vymezil českou pozici vůči návrhu, který prosazovalo Německo a který počítá s rozsáhlou vojenskou podporou Ukrajiny pokračující v obraně proti ruské agresi.
Babiš upozornil na jinou hrozbu
Podle předsedy vlády by evropské země měly věnovat mnohem větší pozornost vývoji moderních obranných systémů. Za největší bezpečnostní riziko označil balistické střely, proti nimž současné prostředky podle něj nejsou vždy dostatečně účinné. Právě investice do technologického vývoje by podle jeho názoru mohly Evropě přinést výrazně větší bezpečnost než další navyšování vojenských dodávek.
Inspirací mají být vlastní evropské technologie
Babiš zároveň připomněl zkušenosti z války na Ukrajině a zmínil i informace, které zazněly od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle českého premiéra by Evropa měla vyvinout vlastní moderní systém protivzdušné obrany. V této souvislosti doslova prohlásil: „To nejdůležitější je vyvinout evropský Patriot. Ukrajina má ty Patrioty, ale jak jsem slyšel, nejsou vždy efektivní. Proto si myslím, že toto je pro nás strašně důležité.“
Summit potvrdil pokračující podporu
Přestože Česká republika oznámila, že se na společném balíku nebude podílet, ostatní spojenci na summitu NATO odsouhlasili pokračování vojenské pomoci. Pro letošní rok má její hodnota dosáhnout 70 miliard eur a stejný objem podpory plánují členské státy zachovat také během roku 2027. Součástí pomoci mají být dodávky vojenské techniky, výcvik ukrajinských vojáků i další forma podpory obranných schopností země.
Rozhodnutí může vyvolat další debaty
Vyjádření českého premiéra pravděpodobně vyvolá další politické diskuse nejen v tuzemsku, ale také mezi evropskými spojenci. Zatímco část států považuje pokračující vojenskou pomoc za klíčovou pro obranu Ukrajiny, Babiš zdůrazňuje potřebu investovat především do technologického rozvoje evropské obrany. Právě otázka, jakým směrem by měly bezpečnostní výdaje v následujících letech směřovat, bude zřejmě jedním z hlavních témat dalších aliančních jednání.
Bezpečnost Evropy zůstává hlavním tématem
Události na summitu NATO znovu ukázaly, že evropská bezpečnost zůstává jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Přestože se členské státy shodují na nutnosti posilovat obranu, názory na konkrétní podobu podpory Ukrajiny se v některých případech liší. Česká republika dala prostřednictvím svého premiéra jasně najevo, že preferuje jinou cestu než přímé zapojení do společného finančního balíku, a chce větší důraz klást na vývoj moderních obranných technologií.
Zdroj: Novinky.cz
