Česko si 21. srpna připomnělo 58 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tradiční pietní setkání před budovou Českého rozhlasu v Praze však tentokrát nepřineslo pouze vzpomínky na oběti okupace a projevy představitelů státu. Mezi několika stovkami přítomných se ozýval potlesk, ale také ostrý pískot a nesouhlasná hesla. Nejvýraznější reakce schytal Tomio Okamura, dav však dal svou nelibost najevo také při příchodu Aleny Schillerové a ojediněle dokonce prezidenta Petra Pavla.

Pieta přilákala stovky lidí

Na Vinohradské třídě se před budovou Českého rozhlasu sešli zástupci státu, pamětníci srpnových událostí i veřejnost. Pietní akt začal v jedenáct hodin a připomněl lidi, kteří během okupace v roce 1968 přišli o život. Za doprovodu armádní hudby postupně přicházeli položit věnce prezident Petr Pavel, předseda Senátu Miloš Vystrčil, šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, slovenský velvyslanec Martin Muránsky nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda. Premiér Andrej Babiš se z akce omluvil kvůli návštěvě jižních Čech.

Okamuru přivítal hlasitý nesouhlas

Právě příchod Tomia Okamury vyvolal jednu z nejsilnějších reakcí shromážděných lidí. Místo klidného přijetí se z davu začalo ozývat pískání a také ostrá hesla. Někteří přítomní volali „hanba“ či „ruský šmejde“. Předseda Poslanecké sněmovny později reagoval prostřednictvím sociální sítě X a spojil protesty s postojem části veřejnosti k plánovaným změnám financování veřejnoprávních médií. „Před budovou Českého rozhlasu jsem dnes uctil památku obětí okupace v roce 1968. Pietní akt bohužel nebyli schopni respektovat odpůrci našeho návrhu na zrušení poplatků ČT a ČRo,“ uvedl Okamura.

Schillerová terčem nezůstala stranou

Nesouhlasné reakce neprovázely pouze Okamuru. Část lidí se ozvala také při vystoupení ministryně financí Aleny Schillerové. Z davu zaznělo například slovo „hranolka“, které odkazovalo na její dřívější video, v němž se převlékla za hranolku při kritice tehdejší vlády Petra Fialy. Před rozhlas navíc dorazili lidé s transparenty. Pozornost vzbudila cedule zástupců Pirátů, která zobrazovala některé vládní politiky včetně Andreje Babiše a Petra Macinky vykukující ze sovětského tanku. Stejný motiv se objevil už o den dříve před ruskou ambasádou.

Pavel slyšel ovace i pískot

Prezident Petr Pavel měl mezi přítomnými výrazně příznivější přijetí. Při jeho příchodu zazněly hlasité ovace, ani on se však úplně nevyhnul jednotlivým nesouhlasným reakcím a pískotu. Ve svém projevu připomněl historickou zkušenost Československa a propojil ji se současnou válkou na Ukrajině. „Trauma ze zrady našich domnělých přátel je v našem národě hluboce zakořeněné,“ prohlásil prezident. Následně upozornil na podobnosti mezi invazí v roce 1968 a ruským útokem na Ukrajinu. „Obě invaze byly plánované jako blesková akce a v obou zemích se zformoval silný odpor vůči Rusku,“ řekl Pavel.

Transparent rozpoutal ostré srovnání

Silné politické poselství přinesli na pietu také zástupci Pirátů. Jeden z přítomných jejich pohled vysvětlil velmi kritickými slovy a současné kroky vlády přirovnal k ničení nadějí společnosti. „V osmašedesátém přijely tanky a pošlapaly jakoukoli naději na to, že se tady posuneme k demokracii. To v podstatě politici dnešní vlády dělají znovu. Pošlapávají naděje na budoucnost, útočí na média a snaží se vyčistit státní správu. Symbolika je podobná, jde opět o ničení budoucnosti, i když ne tankem, ale z vládních pozic,“ popsal jeden ze zástupců Pirátů. Jeden z kolemjdoucích naopak reagoval otázkou „Kde máte rozvědčíka,“ zřejmě v narážce na prezidenta Pavla.

Pamětníci nezapomínají

Vedle politických sporů zaznívaly před rozhlasem také osobní vzpomínky lidí, kteří srpen 1968 sami zažili. Čtyřiasedmdesátiletá Jarmila popsala okamžiky, kdy se jako sedmnáctiletá dozvěděla o okupaci. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Bylo mi sedmnáct, měla jsem prázdninovou praxi a ráno nás vzbudila sousedka s tím, že je okupace. Vyděsila jsem se, jestli nebude válka. Otec byl zaměstnanec armády, odjel a tři dny jsme o něm nevěděli,“ vzpomínala. Právě podobná osobní svědectví připomněla, proč výročí ani po téměř šesti desetiletích neztrácí svou sílu.

Rozhlas znovu v centru pozornosti

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral připomněl historickou roli média během okupace a zároveň poukázal na současnou ruskou agresi proti Ukrajině. „Heslo ‚Jsme s vámi, buďte s námi‘ platilo pouze z poloviny,“ uvedl v souvislosti s jednáním československé delegace v Moskvě. Tomio Okamura ve svém projevu zase zdůraznil význam rozhlasového vysílání v kritických srpnových dnech. „Československý rozhlas nebyl jen budovou, byl hlasem země, která se odmítla smířit s okupací,“ prohlásil a následně dodal: „Svoboda není samozřejmost, může být ztracena během jediné noci.“

Varování před ztrátou svobody

Předseda Senátu Miloš Vystrčil ve svém projevu zdůraznil důležitost svobody slova a nezávislosti médií. „Svobodné slovo, nezávislá média a odvaha říkat pravdu jsou jedním z prvních terčů každé moci, která se nechce nechat kontrolovat a která chce normalizovat. Jedinou správnou odpovědí je nebát se, nenechat se zastrašit a neustupovat či nepřizpůsobovat se předem,“ uvedl. Pietní akt nakonec uzavřela státní hymna, tím však připomínkové akce v Praze neskončily. Veřejnost mohla navštívit výstavu v Galerii Vinohradská 12 nebo festival NeverMore 68 na Výstavišti, který se letos věnuje emigraci a osudům lidí, kteří po srpnu 1968 Československo opustili.

Zdroj: iDNES.cz