Filip Turek se znovu dostal do centra pozornosti kvůli svým stavbám na pozemku v pražské Dubči. Stavební úřad rozhodl o udělení pokut v celkové výši 200 tisíc korun za objekty, které vznikly bez potřebného povolení. Rozhodnutí je pravomocné a přineslo také podrobnosti o tom, jak úřad jednotlivé přestupky posoudil.
Rozhodnutí úřadu
Stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 uzavřel dvě samostatná správní řízení, která se týkala staveb na pozemku čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Výsledkem se staly pokuty v celkové výši 200 tisíc korun. Rozhodnutí nabyla právní moci už 3. července a vychází z dokumentů, které zveřejnili na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Přestože se o případu začalo znovu mluvit, Turek na otázky ohledně zaplacení uložených sankcí přímo neodpověděl. Podle dřívějšího vyjádření však hodlá postupovat v souladu se zákonem.
Dvě problematické stavby
Oba objekty vznikly na Turkově zahradě v pražské Dubči, která se nachází na území přírodního parku Říčanka. Právě zde platí přísná pravidla a výstavba je možná jen ve výjimečných případech. Přesto zde vyrostly dvě stavby bez předchozího stavebního povolení. Až následně se podařilo získat dodatečné povolení, které jejich existenci zlegalizovalo. Podle Turka mají objekty sloužit ke zpracování ovoce z přilehlého sadu, samotné porušení stavebního zákona tím ale nezaniklo.

Rozdílné pokuty
Za první objekt, označený jako sadařský domek, uložil stavební úřad pokutu ve výši 80 tisíc korun. Druhá stavba, která podle zveřejněných informací připomíná dvougaráž, přestože byla označována jako moštárna, vyšla výrazně dráž. V tomto případě činila sankce 120 tisíc korun. Úřad totiž dospěl k závěru, že okolnosti obou případů se liší, a proto je nelze hodnotit stejně.
Obrana prostřednictvím právníka
V průběhu správního řízení Turek prostřednictvím svého právního zástupce vysvětloval, proč ke stavbě přistoupil bez potřebného povolení. V rozhodnutí se objevuje jeho vyjádření: „Obviněný prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že si byl vědom procesního pochybení spočívajícího v realizaci stavby bez příslušného povolení, avšak jednal v dobré víře, že předmětná stavba navazuje na historicky existující zahradní objekt, ke kterému byly v minulosti vydány souhlasy a stanoviska orgánů veřejné správy.“ Právě toto vysvětlení hrálo roli při posouzení prvního přestupku.

Druhý případ úřad hodnotil přísněji
Situace kolem druhého objektu byla podle stavebního úřadu odlišná. Stavba totiž vznikala v době, kdy už probíhalo řízení kvůli první nepovolené stavbě. Úřad proto dospěl k závěru, že nešlo pouze o nedbalost. Ve svém rozhodnutí uvedl: „Stavební úřad má za prokázané, že obviněný jednal minimálně ve formě nepřímého úmyslu, neboť si byl vědom, že realizuje stavbu bez předchozího povolení.“ Právě tento závěr vedl k vyšší pokutě.
Dřívější vysvětlení Turka
Filip Turek už v minulosti vysvětloval, proč se rozhodl začít stavět ještě před vydáním potřebného povolení. Tvrdil, že se obával rostoucích cen stavebních materiálů i práce řemeslníků. Přestože následně získal dodatečné povolení pro oba objekty, stavební úřad zdůraznil, že legalizace stavby nemění skutečnost, že byla původně realizována v rozporu se zákonem. Právě proto následovalo přestupkové řízení a finanční sankce.

Pokuty mohly být mnohem vyšší
Přestože součet uložených pokut dosáhl 200 tisíc korun, podle dostupných informací jde stále o částku výrazně nižší, než umožňuje platná legislativa. Současný stavební zákon totiž počítá u fyzických osob s pokutou až do výše dvou milionů korun. Pokud by se obdobného jednání dopustil podnikatel nebo právnická osoba, může sankce vystoupat až na čtyři miliony korun. Případ Filipa Turka tak zůstává pod zákonným maximem, přesto jde o citelný postih.
Zdroj: iDNES.cz