Čeští řidiči v posledních týdnech sledují cenovky u čerpacích stanic s čím dál většími obavami. Benzin i nafta citelně zdražily a vláda proto začala řešit, zda proti vysokým cenám zasáhne. Ve hře se objevilo také zastropování marží, ke kterému už stát v minulosti přistoupil. Po jednání kabinetu však premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda tento krok nyní neudělá. Kabinet zároveň rozhodoval o minimální mzdě a také o střídání letního a zimního času.

Zastropování zatím nebude

Vláda se vývojem cen pohonných hmot zabývala kvůli rychlému zdražování, které dopadá na české motoristy. Andrej Babiš po jednání vysvětlil, že Česká republika nyní počítá především s postupem na evropské úrovni. „Očekáváme společné řešení na úrovni Evropské unie,“ uvedl premiér. Podle něj situaci komplikuje dění v Hormuzském průlivu související s válkou Spojených států proti Íránu a rovněž pokračující válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. Za problém považuje také rostoucí marže rafinerií a nedostatečné rafinérské kapacity.

Marže vláda prověřovala

Kabinet zvažoval, zda by právě omezení marží nemohlo motoristům přinést úlevu. Ministerstvo financí však podle premiéra situaci prověřuje a současné závěry vládu k regulaci nepřiměly. „Ministerstvo financí kontroluje ceny marží. Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není,“ řekl Babiš. Vláda proto marže prodejců pohonných hmot v tuto chvíli zastropovat nechce. Jde přitom o téma, které premiér otevřel už o víkendu, kdy veřejně upozorňoval na možné nepřiměřené zisky rafinerií.

Ministrovi ceny nesedí

Pochybnosti nad současným vývojem cen vyjádřil také ministr dopravy Ivan Bednárik. Nelíbí se mu především rozdíl mezi pohybem ceny samotné ropy a tím, co následně vidí řidiči na stojanech čerpacích stanic. „Něco s tím musíme dělat,“ prohlásil před jednáním vlády. Současně odmítl variantu zásahu do spotřební daně slovy: „Určitě bych nesahal na spotřební daň.“ Následně upozornil na rozdíl mezi vývojem ropy Brent a cenami paliv: „Když se kouknete na Brent, jak se pohnula cena ropy, tak ten nárůst nesedí s tím, jak se nám to pohnulo na totemech,“ uvedl.

Babiš mluvil o ziscích

Premiér přitom ještě během víkendu připouštěl možnost výraznějšího zásahu. Při odpovídání na otázky veřejnosti na Instagramu vysvětloval, proč chce kabinet ceny paliv řešit. „Uvažujeme o tom, protože došlo k tomu, že rafinérií je málo a vypadá to, že mají nepřiměřené zisky.“ Vláda tak původně nevylučovala ani opětovné zastropování marží. Ke snížení spotřební daně z benzinu a nafty se ale kabinet nechystá, takže tato možnost má podle vyjádření představitelů vlády zůstat mimo hru.

Řidiči platí výrazně více

Důvodem rostoucího tlaku na vládu jsou částky, které motoristé v posledních dvou týdnech začali u čerpacích stanic platit. Podle dat společnosti CCS vyjde litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v České republice v průměru na 42,34 koruny. Ještě citelnější částku vidí řidiči tankující diesel, protože litr nafty stojí v průměru 45,89 koruny. Česká republika přitom cenovou regulaci pohonných hmot už použila. Předchozí opatření platilo od dubna do poloviny července a reagovalo na růst ceny ropy po zahájení bojů mezi USA a Íránem.

Minimální mzda poroste

Ceny pohonných hmot nebyly jediným tématem, o kterém kabinet rozhodoval. Vláda schválila také zvýšení minimální mzdy, která od ledna příštího roku dosáhne 24 900 korun. Proti současnosti tak naroste o 2500 korun. Další zvýšení může přijít v roce 2028, kdy by minimální mzda mohla dosáhnout 26 900 korun. Návrh vládního nařízení přinesl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO. Podle zákonného mechanismu se má nejnižší výdělek postupně zvyšovat až na 47 procent průměrné mzdy v roce 2029.

Změna se dotkne tisíců lidí

Minimální mzdu v současnosti pobírá přibližně 181 tisíc lidí, což představuje zhruba pět procent zaměstnanců. Česká republika přitom podle srovnání v rámci Evropské unie nemá v této oblasti příliš příznivé postavení, protože česká minimální mzda má třetí nejslabší kupní sílu mezi členskými státy. Rozhodnutí vlády proto přinese části zaměstnanců citelné zvýšení příjmů. Zvyšování navíc nekončí částkou 24 900 korun, protože zákonný mechanismus počítá s dalším postupným růstem v následujících letech.

Hodiny budeme měnit dál

Kabinet rozhodoval také o tématu, které se pravidelně vrací dvakrát do roka. Střídání letního a zimního času bude v Česku pokračovat i během dalších pěti let. Letní čas má až do roku 2031 začínat poslední neděli v březnu a končit poslední říjnovou neděli. Ministerstvo práce ve svých podkladech uvedlo, že v Evropské unii se zatím neprokázal negativní zdravotní dopad změny času a odborníci zaznamenali pouze krátkodobé obtíže u části sledovaných osob. Babiš zároveň upozornil, že Česká republika nemůže tuto otázku vyřešit sama. „Není to v naší pravomoci,“ řekl po jednání kabinetu.

Zdroj: iDNES.cz