Prezident Petr Pavel poprvé využil své právo veta vůči zákonu, který připravila vláda Andreje Babiše. Odmítl podepsat novelu týkající se pravidel rozpočtové odpovědnosti a poslal ji zpět do Poslanecké sněmovny. Podle hlavy státu totiž návrh otevírá cestu k vyššímu zadlužování země a může oslabit kontrolu nad hospodařením státu. O dalším osudu zákona nyní rozhodnou poslanci.
První veto nové vlády
Prezident Petr Pavel ve středu poprvé odmítl podepsat zákon, který vznikl za vlády Andreje Babiše. Jedná se o novelu upravující pravidla rozpočtové odpovědnosti, která už předtím narazila také v Senátu. Přestože ji poslanci následně znovu schválili, prezident se rozhodl využít své ústavní pravomoci a normu vrátil zpět do Sněmovny. Tím otevřel další kapitolu sporu o to, jak mají veřejné finance v následujících letech fungovat a jaké mantinely by měla vláda při hospodaření dodržovat.
Obavy z rostoucích dluhů
Hlavním důvodem prezidentova nesouhlasu jsou podle jeho slov rizika spojená s budoucím zadlužováním státu. Pavel upozornil, že nejde jen o technickou změnu zákona, ale o zásadní úpravu pravidel, podle nichž budou hospodařit nejen současné, ale i budoucí vlády. „Na první pohled jde o technický zákon plný odborných pojmů a rozpočtových pravidel. Ve skutečnosti ale mění způsob, jakým stát – tedy nejen tato, ale i budoucí vlády – budou hospodařit s veřejnými penězi,“ uvedl prezident při vysvětlení svého rozhodnutí.
Vadí mu i větší pravomoci vlády
Prezident upozornil také na další problematickou část novely. Podle něj návrh oslabuje kontrolní roli Poslanecké sněmovny a naopak posiluje postavení ministerstva financí při rozhodování o rozpočtech některých ústavních institucí. Týká se to například Ústavního soudu, Kanceláře prezidenta republiky nebo veřejného ochránce práv. Právě změna rovnováhy mezi zákonodárnou a výkonnou mocí patří mezi hlavní výhrady, které vůči novele zaznívají.
Varování pro budoucí generace
Pavel zdůraznil, že rozpočtová pravidla nemají chránit pouze současnou vládu, ale především budoucnost celé země. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu my všichni. Proto musí být pravidla pro hospodaření státu nastavena tak, aby chránila nejen současné, ale i budoucí generace,“ prohlásil prezident. Právě tento argument označil za jeden z nejdůležitějších důvodů, proč zákon nepodepsal.
Poslance čeká další rozhodování
Po prezidentském vetu se novela znovu vrací do Poslanecké sněmovny. Pokud chtějí poslanci prezidentův nesouhlas přehlasovat, budou muset získat nejméně 101 hlasů. Pavel zároveň vyzval zákonodárce, aby celý návrh ještě jednou důkladně posoudili a zvážili jeho dopady. „Poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou,“ dodal.
Vláda změny hájí
Kabinet novelu prosazuje s tím, že současná pravidla jsou podle něj příliš přísná a komplikují financování důležitých investic. Nově by se do výdajových limitů neměly započítávat nejen vyšší výdaje na obranu, ale ani strategické infrastrukturní projekty. V případě výrazného zhoršení bezpečnostní situace by navíc stát mohl zvýšit celkové rozpočtové výdaje až o deset procent.
Ministryně financí Alena Schillerová obhajuje změny tím, že dosavadní pravidla počítají s příliš rychlým snižováním schodků. „Tempo konsolidace je nerealistické a vedlo by k omezení základních funkcí státu i investic,“ argumentovala ministryně.
Opozice chystá další právní bitvu
Kritika ale nezaznívá jen z Pražského hradu. Opozice proti novele dlouhodobě vystupuje a už dříve avizovala, že pokud bude zákon přijat v původní podobě, obrátí se na Ústavní soud. Podle opozičních poslanců je problematické zejména to, že by vláda mohla v určitých situacích upravovat rozpočet bez předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny. Takový krok podle nich narušuje ústavní rovnováhu mezi jednotlivými složkami státní moci.
Politický střet zdaleka nekončí
Prezidentské veto tak zřejmě znamená pouze další fázi sporu o podobu státních financí. Na jedné straně stojí vláda, která prosazuje větší flexibilitu při financování obrany i strategických investic, na druhé prezident a část opozice varující před oslabováním rozpočtové disciplíny a rostoucím zadlužováním. O tom, zda novela nakonec vstoupí v platnost, rozhodnou v příštích týdnech poslanci, kteří budou muset ukázat, zda mají dostatečně silnou většinu pro přehlasování prezidentova veta.
Zdroj: Novinky.cz
