Prezident Petr Pavel připustil, že sestavení státního rozpočtu podle dosavadních pravidel by bez výrazných úspor nebylo možné. Jeho odpověď vyvolala otázky, protože předtím vetoval novelu, která měla vládě poskytnout větší prostor. Důvody veta se však netýkaly pouze rozpočtu na jeden rok.
Krátká odpověď Petra Pavla v rozhovoru s moderátorkou Terezií Tománkovou rozpoutala novou debatu o jeho postoji ke státnímu rozpočtu. Na otázku, zda bylo možné rozpočet sestavit podle stávajících pravidel, prezident odpověděl jediným slovem: „Nešlo.“
Pavel následně připustil dvě možné cesty. Vláda mohla přistoupit k výrazným rozpočtovým omezením, nebo prosadit změnu pravidel. Kabinet Andreje Babiše se rozhodl pro druhou možnost, prezident však příslušnou novelu v červenci vetoval.
Na první pohled mohou oba postoje působit jako rozpor. Úplný kontext ale ukazuje, že Pavel nezpochybnil potřebu řešit napětí mezi plánovanými výdaji a platnými limity. Odmítl konkrétní podobu novely, která podle něj zasahovala mnohem dál než jen do sestavování rozpočtu na rok 2027.
Veto nemířilo přímo proti státnímu rozpočtu
Prezident v rozhovoru zdůraznil, že nevetoval samotný zákon o státním rozpočtu. Vrátil Poslanecké sněmovně zákon měnící pravidla pro veřejné rozpočty, která mají platit také pro další vlády a následující roky.
Toto rozlišení je pro pochopení sporu zásadní. Státní rozpočet určuje příjmy a výdaje na konkrétní rok. Pravidla rozpočtové odpovědnosti naopak stanovují dlouhodobé mantinely, ve kterých se vlády při sestavování rozpočtů pohybují.
Pavel měl k novele dvě hlavní výhrady. Obával se dalšího rozvolnění limitů pro zadlužování a současně oslabení parlamentní kontroly nad nakládáním s veřejnými penězi. Tyto důvody popsal v oficiálním odůvodnění svého veta.
Prezident tedy netvrdil, že vláda nemusí nic měnit. Jeho postoj lze shrnout tak, že kabinet podle něj zvolil příliš široké a do budoucna rizikové řešení.
Co Pavlovi na novele vadilo
Jedním z nejspornějších bodů byla nová výjimka pro výdaje na dopravní, vodní a energetickou infrastrukturu. Vybrané investice se měly dostat mimo běžné výdajové rámce. Prezident upozornil, že přesný dlouhodobý dopad takového opatření nebyl podle odborných stanovisek dostatečně vyčíslen.
Další výhrada se týkala možnosti vlády překročit za určitých okolností schválené výdaje až o deset procent. Spouštěčem mohla být zhoršená bezpečnostní situace na základě návrhu Bezpečnostní rady státu, která je poradním orgánem vlády.
Pavel považoval za problematické, že by při takto významném navýšení výdajů mohla zeslábnout kontrolní role Poslanecké sněmovny. Kritizoval také změny týkající se rozpočtů ústavních institucí a omezení některých pravidelných zpráv o plnění státního rozpočtu.
Veto tak nebylo založeno pouze na otázce, zda vláda smí utratit více peněz v roce 2027. Prezident posuzoval také pravidla, která by mohla ovlivňovat veřejné finance v dalších letech.
Vláda tvrdí, že bez změny hrozily tvrdé škrty
Kabinet novelu obhajoval potřebou sestavit podle něj realistický rozpočet. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová argumentují tím, že bez změny pravidel by stát musel omezit důležité investice, zdravotnictví, dopravu nebo další veřejné služby.
Vláda současně odmítá tvrzení, že by získala neomezenou možnost zadlužovat zemi. Vyšší schodky podle ní souvisejí především s investicemi a mimořádnými výdaji na obranu, energetiku či zdravotní péči.
Poslanecká sněmovna nakonec Pavlovo veto přehlasovala poměrem 104 ku 72. Novela proto začala platit i bez prezidentova podpisu. Opozice poté oznámila záměr obrátit se na Ústavní soud. Průběh hlasování a hlavní argumenty obou stran shrnula CNN Prima NEWS.
Kde by se mělo škrtat, Pavel neuvedl
Prezidentova odpověď přesto ponechala jednu důležitou otázku otevřenou. Pokud alternativou ke změně pravidel byly výrazné restrikce, není jasné, ve kterých oblastech by podle něj měla vláda peníze hledat.
Možnosti by zahrnovaly omezení investic, dotací nebo provozu státu, pomalejší růst platů či změny v sociálních výdajích. Další cestou by bylo zvýšení některých příjmů státu. Každá z těchto variant by ale měla konkrétní dopad na domácnosti, firmy nebo veřejné služby.
Pavel v rozhovoru podrobný plán úspor nepředstavil. Sestavování rozpočtu je především odpovědností vlády a ministerstva financí, prezident však použitím veta do sporu aktivně vstoupil. Otázka, jakou užší alternativu by považoval za přijatelnou, proto zůstává legitimní.
Navržený schodek zůstal pod Pavlovou hranicí
Ministerstvo financí následně představilo návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Příjmy mají dosáhnout přibližně 2,189 bilionu a výdaje 2,578 bilionu korun. Konečnou verzi musí vláda odeslat Sněmovně do konce září.
Pavel v Partii uvedl, že by o vetu samotného rozpočtu uvažoval například při překročení schodku 400 miliard korun nebo při výrazném podfinancování obrany. Současný návrh tedy první z uvedených hranic nepřekračuje. Podrobnosti jeho vyjádření zveřejnila CNN Prima NEWS.
Pavel a Babiš chtějí obnovit pravidelnou komunikaci
Prezident současně potvrdil, že se s premiérem dohodl na častějších schůzkách. Jednat mají podle potřeby především o zahraniční politice a dalších tématech, která vyžadují součinnost vlády a hlavy státu.
Rozpočtový spor tím nezmizel, komunikace mezi Hradem a Strakovou akademií ale může přispět k tomu, aby se podobné neshody řešily dříve. Pavlovo stručné „nešlo“ lze využít jako argument vlády, samo o sobě však nedokazuje, že prezident své veto považuje za chybu.
Spor se ve skutečnosti vede o rozsah změny: vláda požadovala širší prostor pro výdaje, zatímco prezident chtěl zachovat přísnější mantinely a silnější kontrolu parlamentu.
zdroj: Pražský hrad, CNN Prima NEWS Expres.cz https://www.instagram.com/alenaschillerova/ https://www.instagram.com/andrejbabis/ https://www.instagram.com/prezident_pavel/
