Houbařská sezona dostává na začátku září nový impuls a po týdnech horka a sucha se situace v českých lesích začíná měnit. Déšť přinesl na řadu míst potřebnou vláhu a podmínky pro růst hub se tak v některých regionech výrazně zlepšily. Rozhodně to ale neplatí pro celé Česko. Zatímco v horských a podhorských oblastech mohou houbaři vyrážet do lesa s podstatně větší nadějí, některé části Moravy si na výraznější úrodu zřejmě ještě počkají. Kde jsou nyní podmínky nejlepší a kdy lze očekávat hřiby?

Déšť změnil situaci

Uplynulé horké a suché týdny houbám příliš nepřály, protože lesní půdě na mnoha místech chyběla potřebná vláha. Začátek září však přinesl změnu a déšť pomohl podhoubí v řadě oblastí. Aktuální mapa Českého hydrometeorologického ústavu proto ukazuje mnohem příznivější situaci především ve vyšších polohách. Houbaři by však neměli automaticky očekávat, že po příchodu do lesa okamžitě narazí na desítky hřibů. Vláha představuje důležitý základ, samotný růst hub ale ovlivňuje více faktorů a příroda potřebuje také určitý čas.

Hory vypadají nejslibněji

Mezi oblasti, kde aktuální podmínky vypadají velmi nadějně, patří především Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy a Šumava. Právě horské a podhorské oblasti nyní nabízejí houbařům jednu z největších šancí na úspěch. V těchto lokalitách se totiž po srážkách lépe drží vlhkost a teplotní podmínky mohou růstu hub více vyhovovat. Kdo tedy plánuje víkendovou procházku lesem a má některou z těchto oblastí na dosah, může mít v současnosti podstatně lepší vyhlídky než ještě před několika týdny.

Šance rostou i mimo hory

Dobré zprávy se netýkají pouze lidí, kteří mají blízko do hor. Příznivější podmínky se podle mapy objevují také v částech severních, západních a jižních Čech. Zlepšení hlásí rovněž některé oblasti Českomoravské vrchoviny a šanci mají místy i houbaři ve středních či východních Čechách. Rozhodující zůstává především množství srážek, které v konkrétní lokalitě v posledních dnech spadlo. I několik kilometrů vzdálené lesy tak mohou nabídnout úplně odlišnou situaci a zkušenost z jednoho místa nemusí vůbec odpovídat tomu, co člověk objeví o kus dál.

Jižní Morava stále čeká

Podstatně méně optimisticky zatím situace vypadá na jižní Moravě. Slabší podmínky přetrvávají například v okolí Brna a na Znojemsku, kde se stále projevují následky předchozího suchého období. Půda tam zatím nedokáže držet tolik vláhy, kolik by houby potřebovaly k výraznějšímu růstu. Ani zde však současný stav nemusí vydržet dlouho. Pokud budou přicházet další srážky a zároveň zůstanou vhodné teploty, může se situace postupně zlepšit. Houbaři z jižní Moravy tak zatím potřebují především více trpělivosti a další vydatnější déšť.

Mapa nezaručí plný košík

Zeleně vyznačená oblast na mapě ještě neznamená, že každý návštěvník lesa odejde s plným košíkem. Český hydrometeorologický ústav při hodnocení vychází především z vláhových a teplotních podmínek vhodných pro růst hub. Mapa tedy neukazuje skutečný počet hřibů, lišek nebo dalších druhů na konkrétním místě. Výsledek houbařské výpravy ovlivňuje charakter lesa, nadmořská výška, množství předchozích srážek i lokální podmínky. Dvě zdánlivě podobná místa tak mohou nabídnout naprosto rozdílný úlovek.

Hřiby potřebují svůj čas

Po dešti navíc houby nevyrážejí všechny ve stejnou chvíli. Menší druhy mohou reagovat během několika dnů, zatímco na oblíbené hřibovité houby si lidé zpravidla počkají déle. Mykolog Petr Souček z České mykologické společnosti už dříve pro Radiožurnál vysvětlil, jak dlouho může tento proces trvat. „Asi po deseti čtrnácti dnech se začnou objevovat hřibovité houby,“ uvedl. Jestliže půdu před deštěm dlouhodobě trápilo výrazné sucho, čekání se podle něj může protáhnout dokonce až na tři týdny.

Vlhká místa mají výhodu

Houbaři mohou své šance zvýšit také správným výběrem místa. Smysl má zaměřit se na části lesa, kde se vláha udrží déle a sluneční paprsky půdu tak rychle nevysuší. Nadějně mohou vypadat zastíněná místa, mechové porosty nebo severně orientované svahy. Pomáhá také znalost jednotlivých stromů a hub, které s nimi často žijí v těsném spojení. Hřib smrkový lze hledat především v blízkosti smrků, hřib dubový u dubů a klouzky zase často rostou pod borovicemi či modříny. Zkušený houbař tak nespoléhá pouze na náhodu.

Další dny mohou rozhodnout

Pokud ve vašem okolí během posledních dnů vydatně pršelo, vyplatí se vývoj v lese sledovat i v následujícím týdnu. Právě s určitým zpožděním mohou začít vyrůstat druhy, které na příchod vláhy reagují pomaleji. Současná mapa proto může představovat spíše příslib toho, co teprve přijde, než záruku okamžitého úspěchu. Září tak může houbařům po nepříznivých týdnech nabídnout výrazně zajímavější pokračování sezony. Největší výhodu nyní mají oblasti s dostatkem vláhy, zatímco sušší regiony budou potřebovat další déšť.

Zdroj: AhaOnline.cz