Vládní koalice chce zmrazit platy politiků až do konce roku 2030 a zastavit tak lednové zvýšení, které vyplývá z pravidelné valorizace. Poslanci o návrhu budou jednat ve čtvrtek. Opozice ale tvrdí, že jde o krátkozraké gesto – a navrhuje sáhnout jinam: na takzvané náhrady, na kterých někteří zákonodárci berou přes dva miliony korun ročně.

Podle stávajících pravidel by od ledna 2026 platy vzrostly zhruba o pět procent. Řadový poslanec by si přilepšil o 5 700 korun měsíčně, premiér i předsedové obou komor parlamentu o 15 400 korun. Prezident by poprvé v historii překročil hranici 400 tisíc korun měsíčně.

Co přesně chce koalice zastavit

Návrh na stole je jednoduchý: valorizaci vypnout a nechat platy politiků na dnešní úrovni až do konce roku 2030. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) mluví o principu.

„My to chceme škrtnout. Já říkám, že politici mají jít příkladem. Podívejte se, jaký to jsou pokrytci, sami sobě si chtějí zvýšit a zadlužovat stát a ukazují pořád na ostatní,“ řekl Okamura.

Podobný tón zvolil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO): „Lidé chtějí vidět to, že ti, kteří jsou jimi voleni, se dokáží přizpůsobit náročnosti situace. Není možné kázat vodu a pít víno.“

Proč opozice mluví o skokovém nárůstu o 40 procent

Hlavní výhrada opozice se netýká samotného zmrazení, ale toho, co přijde potom. Když se totiž valorizace zastaví na několik let a pak zase spustí, dorovnání zameškaného období může znamenat skokový nárůst příjmů – podle opozičních propočtů až o čtyřicet procent najednou.

To by pak vypadalo hůř než pravidelné přidávání o pár procent ročně. Poslanec ODS Pavel Žáček navíc připomíná, že peníze v politice mají svůj smysl.

„Je to otázka toho, jestli chceme mít v politice kvalitní osobnosti. Myslím si, že i ten moment finanční je důležitý, aby se zajistilo, že to jsou nezávislé osobnosti,“ uvedl Žáček.

Náhrady, na kterých lze vydělat víc než na platu

Alternativní plán opozice míří na paušální náhrady, které dostávají poslanci vedle svého základního platu. Jsou to příplatky za předsedání výborům, podvýborům a komisím a dále paušály na reprezentaci, administrativu, dopravu nebo ubytování v místě mandátu.

Čísla jsou překvapivá. Loni šlo na náhrady zhruba o třetinu více peněz než na samotné platy poslanců. U některých zákonodárců, kteří kumulují funkce, se roční suma náhrad vyšplhá i přes dva miliony korun.

Kde vidí problém bývalý ministr Jurečka

Bývalý ministr pro místní rozvoj Marian Jurečka (KDU-ČSL) upozorňuje, že samotný systém náhrad má logiku – poslanec z opačného konce republiky opravdu potřebuje dojíždět a mít regionální kancelář. Problém je jinde.

„Ty náhrady jsou nastaveny dlouhodobě tak, aby pokrývaly náklady na cestování nebo na kanceláře v regionech. Jestli mi něco vadí, tak to jsou politici, kteří mají dvě tři funkce a nedělají tu práci naplno. Tak pojďme se podívat i na tuto oblast,“ řekl Jurečka.

Kdy se rozhodne

Sněmovna má o zmrazení jednat ve čtvrtek. Ve hře jsou tak vlastně dva pohledy: koalice chce viditelné gesto směrem k voličům, opozice chce zásah do systému, který podle ní vytáhne ze státní kasy víc peněz než samotné valorizované platy.

Pokud návrh na zmrazení projde v podobě, jakou koalice předkládá, zůstanou platy politiků na dnešní úrovni čtyři roky. Prezident tak zatím nepřekročí hranici 400 tisíc korun měsíčně a poslancům nepřibude oněch 5 700 korun. O náhradách se ale hlasovat nebude – aspoň zatím ne.

Zdroj: tn.nova.cz