Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí při ministerstvu práce a sociálních věcí schválila zprávu o případu tříleté Viktorky, kterou letos na jaře měl usmrtit její biologický otec. Stalo se tak poté, co ji opatrovnický soud vrátil z pěstounské péče zpět biologickým rodičům. Závěry by měl v nejbližších dnech veřejně představit ministr práce Aleš Juchelka. Na čtvrtečním senátním semináři o tom informovala resortní ombudsmanka Michaela Kolman.

„Nezafungovalo nic“ – přiznání, které bolí

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá, která je členkou komise, na semináři nemluvila v rukavičkách. „Těch míst, kde ten systém měl zafungovat jinak, bylo bohužel mnoho. A nezafungovalo nic,“ řekla přímo. Odmítla zároveň vysvětlení, že by Viktorka měla prostě smůlu. „Takové odůvodnění již nechci nikdy slyšet,“ zdůraznila.

Malá jako klíčový problém pojmenovala selhání komunikace mezi institucemi, které s ohroženými dětmi přicházejí do kontaktu – školami, lékaři, sociálními pracovníky a justicí. Upozornila také na propastné rozdíly mezi regiony. Jako konkrétní příklad zmínila Most, kde na problematiku domácího násilí připadají pouhé dvě pracovnice pro město s více než 60 tisíci obyvateli a jeho okolí.

Kárná žaloba na soudkyni a dva legislativní návrhy

Kauza Viktorka rozhýbala politiku ještě před zveřejněním zprávy komise. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podal v červenci kárnou žalobu na soudkyni Sandru Kimmelovou, která rozhodla o návratu dívky k biologickým rodičům, a zároveň podnět k prověření postupu OSPOD.

Tragédie také urychlila přípravu dvou samostatných legislativních návrhů. Ministerský návrh z konce května se zaměřuje na ochranu dětí v konfliktních opatrovnických řízeních – počítá s mezioborovými týmy pomáhajícími soudům a se såzvaným rizikovým semaforem pro hodnocení ohrožení dítěte. Skupina 27 senátorů kolem senátorky Hany Kordové Marvanové jde ve svém návrhu dál: klade důraz na ochranu dítěte i mimo rozvodové spory, například právě při návratu z pěstounské péče. Senátorský návrh, vedený jako senátní tisk č. 242, by měly v nadcházejících týdnech projednat příslušné výbory.

Ohrožených dětí v Česku přibývá – čísla mluví jasně

Závažnost situace dokládají i nejnovější statistiky ministerstva práce. V roce 2025 evidovaly orgány sociálně-právní ochrany dětí přibližně 11 400 dětí se syndromem týraného, zneužívaného nebo zanedbávaného dítěte. Oproti roku 2023 jde o nárůst přesahující 22 procent.

Největší skupinu tvoří zanedbávané děti – téměř 69 procent všech případů. Psychické týrání představuje kolem 13 procent, fyzické týrání a sexuální zneužívání pak shodně přibližně osm procent. Roste i počet dětí odebraných z péče rodičů soudním rozhodnutím: ze 3 484 v roce 2023 na 3 616 v loňském roce.

Náměstek ministra David Pospíšil zároveň připomněl, že samotný nárůst evidovaných případů nemusí znamenat jen zhoršení situace – svůj podíl může mít i lepší odhalování. Ministerstvo nicméně nárůst bere vážně a připravuje sjednocení informačního systému, který by institucím umožnil lépe sdílet údaje o ohrožených rodinách. Změnit se má také financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Ustanovení o domácím násilí vypadlo z novely – a málokdo o tom věděl

Na semináři padlo i nepříjemné odhalení: povinnost soudů výslovně přihlížet k domácímu násilí při rozhodování o péči o dítě – jeden z klíčových bodů senátorského návrhu – měla být v občanském zákoníku zakotvena už dávno. Figurovala totiž v původní podobě novely proti domácímu násilí připravované za vlády Petra Fialy a ještě v roce 2024 ji obsahovaly vládní materiály. Do výsledného zákona se ale nedostala.

Poslankyně Helena Válková, která se tehdejších jednání účastnila, popsala, proč ANO nakonec ustoupilo: „Pan ministr pro legislativu Michal Šalomoun mi tehdy doslova řekl: Pokud budeme na tomto trvat, tak nebude vůbec nic v občanském zákoníku,“ citovala Válková. Strana proto raději souhlasila s vypuštěním tohoto bodu, aby mohla projít alespoň zbývající část novely. „To je zkrátka politická dohoda,“ uzavřela poslankyně.

Jak soudy hodnotí domácí násilí – a kde dělají chyby

Psycholožka a odbornice na domácí násilí Ludmila Čírtková upozornila na zásadní posun v debatě: hlavní otázka už dávno není, zda mají soudy k domácímu násilí přihlížet, ale jak mají správně hodnotit jeho závažnost a dopady na dítě. Varovala před jednou konkrétní pastí – situacemi, kdy soud automaticky vykládá odmítání jednoho rodiče dítětem jako manipulaci ze strany druhého. Takový závěr může podle ní zakrýt skutečné trauma dítěte.

Čírtková navrhuje větší specializaci soudů v případech závažného domácího násilí a důkladnější vyhodnocování konkrétního jednání rodičů, nikoli jen spoléhání na obecné psychologické posudky. Připustila přitom, že manipulace dítěte skutečně existuje – a proto je odborné rozlišování jednotlivých případů nezbytné.

Komise bude pracovat dál – Viktorka nebude poslední případ

Ombudsmanka Kolman na semináři zdůraznila, že komise nehodlá skončit u jediného případu. Do budoucna se počítá s přezkoumáváním dalších tragických úmrtí dětí, včetně některých starších případů, s cílem odhalovat systémová pochybení dříve, než způsobí další tragédie.

Konkrétní dohoda o sloučení ministerského a senátorského návrhu na semináři nepadla, ale senátorka Marvanová vyjádřila přesvědčení, že ochrana dětí může být tématem s širokou shodou napříč koalicí i opozicí. „My si v Senátu uvědomujeme, že vy jste ta hlavní komora a že se potřebujeme dohodnout,“ řekla. Ministerský návrh mezitím prošel připomínkovým řízením, vláda ho ale zatím neprojednala.

Zdroj: echo24.cz