Opoziční ODS chystá na podzim předložit návrh, který by zaměstnancům za první tři dny nemoci nepřinesl žádnou náhradu mzdy. Karenční doba, jak se tomuto pravidlu říká, v Česku fungovala celých deset let a zmizela teprve v roce 2019. Teď se může vrátit – a tentokrát o ní rozhodne Sněmovna, ve které ODS sedí v opozici.
Co je karenční doba a kolik peněz byste ztratili
Pravidlo je jednoduché: pokud onemocníte a lékař vám vystaví neschopenku, první tři dny pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel nic nevyplatí. Teprve od čtvrtého dne dostanete šedesát procent denního vyměřovacího základu. Za tři neplacené dny přijde člověk s průměrnou mzdou zhruba o dva až tři tisíce korun – a u nižších příjmů to může být citelná část výplaty.
Dnes zaměstnavatelé náhradu mzdy vyplácejí od prvního dne nemoci, a to po dobu čtrnácti dnů. Od patnáctého dne přebírá výplatu nemocenských dávek Česká správa sociálního zabezpečení.
Proč to ODS navrhuje
„Není to žádný nový experiment. Zavedla ji už vláda Mirka Topolánka s ministrem práce Petrem Nečasem a v českém systému fungovala řadu let. Její smysl je jednoduchý – omezit zneužívání krátkodobých neschopenek a nastavit férovější podmínky pro zaměstnavatele,“ vysvětlil pro Deník.cz stínový ministr práce ODS a místopředseda poslaneckého klubu Jiří Havránek.
Podobný argument zazněl ještě před ODS od Motoristů sobě. Ministr Boris Šťastný, který je zároveň lékařem, poukazoval na rostoucí počty krátkodobých pracovních neschopností a tvrdil, že někteří lidé systém využívají k prodloužení víkendu. Motoristé přišli i s konkrétním návrhem: zaměstnavatelé by nepropláceli první tři dny, ale platili by o přibližně jedno procento vyšší odvody sociálního pojištění – to by státnímu rozpočtu přineslo zhruba pět miliard korun ročně.
Proč to koalice zatím zablokovala
Návrh Motoristů narazil na odpor koaliční SPD. „Karenční doba by citelně dopadla hlavně na středně a nízkopříjmové pracující. Plno lidí žije od výplaty k výplatě – tři neplacené dny by jim mohly chybět i několik tisíc korun. Jako bývalý zaměstnavatel vím, že lidé by nemoc buď přecházeli a roznášeli, nebo by nemarodili týden, ale měsíc, aby z toho alespoň něco měli,“ řekl poslanec SPD Tomáš Doležal.
Ministerstvo práce vedené Alešem Juchelkou (ANO) pak potvrdilo, že návrh nepodpořily všechny koaliční strany, a proto ho ministerstvo dál neprosazuje. Motoristé zase dali najevo, že nechtějí hlasovat s opozicí proti zbytku koalice.
Kdo by zaplatil nejvíc
Analytik pracovního trhu portálu JenPráce.cz Michal Španěl upozorňuje, že třídenní karenční doba by nejtvrdě dopadla na lidi, kteří nemohou pracovat z domova a nemají finanční rezervu. „Kancelářský zaměstnanec může v některých případech využít home office nebo si vzít den dovolené. Prodavač, skladník, zdravotník, pracovník v gastronomii či člověk ve výrobě tuto možnost často nemá,“ vysvětlil.
Španěl zároveň varuje, že debata by neměla začínat předpokladem plošného zneužívání. Čísla České správy sociálního zabezpečení žádný dramatický nárůst pracovní neschopnosti neukazují: za rok 2025 evidovala ČSSZ přibližně 2,45 milionu ukončených případů, meziročně jen o 0,6 procenta více. V prvním čtvrtletí 2026 pak počet případů dokonce klesl o 19,3 procenta.
Co říká výzkum: karenční doba neschopenky jen přesunula
Ekonomové Jakub Grossmann a Lucie Zapletalová z think-tanku IDEA při CERGE-EI zveřejnili v roce 2022 studii o dopadech karenční doby, která v Česku platila mezi lety 2009 a 2019. Zjistili, že pokles počtu neschopenek byl téměř celý kompenzován vyšším čerpáním placené dovolené a neplaceného volna. Celková absence zaměstnanců se prakticky nezměnila – karenční doba jen přesunula nepřítomnost z jedné kolonky do jiné.
Hospodářská komora přesto argumentuje tím, že jen v prvním roce po zrušení karenční doby zaměstnavatelé dodatečně vyplatili na náhradách mzdy za krátkodobé neschopenky 4,9 miliardy korun.
Jaká mírnější řešení jsou na stole
Analytik Španěl naznačil, že pokud by se o karenční době vážně uvažovalo, měla by být na stole sociálně citlivější varianta. Mezi možnostmi jmenoval například jen jeden karenční den místo tří, zpětné proplacení prvních dnů u déletrvající nemoci, výjimky pro hospitalizaci, pracovní úrazy a nařízené karantény nebo kompenzace části nákladů malým firmám.
Sám Doležal z SPD připomněl, že velké firmy karenční dobu de facto obcházejí tím, že zaměstnancům nabízejí sick days – placené volno mimo dovolenou, typicky pět až deset dní ročně. Menší zaměstnavatelé na to ale prostředky nemají.
Jak to dopadne ve Sněmovně
ODS zatím nemá pro svůj podzimní návrh zajištěné potřebné hlasy. Piráti jsou otevřeně proti – poslankyně Lenka Martínková Španihelová připomněla, že v Česku evidujeme přes 44 tisíc úmrtí v souvislosti s covidem a návrat karenční doby by lidi tlačil do toho, aby nemoci přecházeli a šířili nákazu na pracovišti.
Zákon by musel projít celým legislativním procesem, takže i kdyby ODS návrh na podzim podala, jeho případné schválení a nabytí účinnosti by zabralo minimálně několik měsíců. Kdy přesně by karenční doba začala platit, tak zatím není jasné.
Zdroj: denik.cz
