Evropská komise písemně potvrdila, že vložení Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust střet zájmů premiéra Andreje Babiše nevyřešilo. Dopis podepsala generální ředitelka DG AGRI – tedy ředitelství, které spravuje drtivou většinu evropských zemědělských dotací – Elisabeth Wernerová. Zveřejnila ho protikorupční organizace Transparency International poté, co k tomu dostala souhlas. A závěr je jednoznačný: Babišova situace naplňuje znaky střetu zájmů podle článku 61 odstavec 3 evropského finančního nařízení.
Premiér přitom opakovaně tvrdil – prezidentovi i veřejnosti – že svůj střet zájmů vyřešil. Komise mu nyní dala formálně za lež.
Co přesně EK napsala a proč je to průlom
Transparency International poslala Komisi podnět v květnu letošního roku. Generální ředitelství DG AGRI v odpovědi konstatuje, že opatření, která byla Komisi oznámena jako řešení Babišovy situace, nejsou dostatečná. Zmíněný článek 61 odstavec 3 přitom za střet zájmů považuje i rodinné vazby – tedy situaci, kdy by mohl být ohrožen objektivní výkon funkce předsedy vlády kvůli tomu, že jeho blízcí mají přímý finanční prospěch.
„Tato zpráva Babiše usvědčuje ze lži, protože nedodržel slib daný veřejnosti a prezidentovi vyřešit své majetkové poměry v souladu s evropským i českým právem,“ prohlásil ředitel české kanceláře TI David Kotora.
Jde přitom o písemné potvrzení závěru, který Komise veřejně oznámila už v září. Tentokrát je ale zakotveno v konkrétním právním rámci – a vztahuje se přímo na zemědělské dotace, které jsou pro Agrofert klíčové.
Proč svěřenský fond nestačí
Babiš svůj holding převedl do svěřenského fondu s tím, že tím přestal být jeho vlastníkem. Podle europoslance Tomáše Zdechovského jde ale o pouhou změnu formy, ne obsahu. „Přesun do svěřenského fondu nemůže být kouzelnický trik, kterým se soukromý zájem převlékne za veřejný,“ říká Zdechovský pro Reflex.
Kritici poukazují na to, že Agrofert má být po Babišově odchodu z vlády přesunut pod přímou správu jeho dětí. Pochybnosti o tom, v čí prospěch fond fakticky jedná, jsou proto víc než opodstatněné. Svěřenský fond podle Komise funguje spíš jako optický klam než skutečné oddělení premiéra od jeho podnikatelského impéria.
Co to znamená pro Babišovu pozici při jednáních o dotacích
Potvrzený střet zájmů není jen reputační problém. Má přímé praktické důsledky pro to, jak Česko bude prosazovat své zájmy v unijních rozpočtových jednáních. Zdechovský upozorňuje, že nad každým Babišovým výstupem k zemědělským dotacím nebo jejich zastropování bude viset zásadní otázka: hájí česká stanoviska, nebo zájmy vlastní rodiny?
„Pokud svůj střet zájmů neodstraní, musí při jednáních, která se přímo dotýkají jeho soukromých finančních zájmů, jít za dveře,“ říká europoslance. Česko přitom právě teď potřebuje být u jednacího stolu důvěryhodně – vyjednávání o novém evropském rozpočtovém rámci je na pořadu dne.
Babišova reakce: „Vaše otázka je hloupá“
Premiér situaci bagatelizuje. V rozhovoru pro CNN Prima News reagoval na dotaz novinářky slovy: „Vaše otázka je hloupá. Agrofert nevlastním, zbavil jsem se ho. Jsou tady stále nějaké lži. Někdo vymyslel tyhle blbosti a vy to jen opakujete. Já jsem se té firmy vzdal a tím to pro mě skončilo.“
Evropské orgány ale zastávají jiný názor. A nejde jen o ně – totéž opakovaně potvrzují i české soudy.
České soudy ho začaly usvědčovat ještě dřív
K průlomovému rozsudku v celé kauze došlo v březnu 2025. Městský soud v Praze tehdy rozhodl, že společnost Vodňanská drůbež – jedna z firem Agrofertu – nemá nárok na dotaci 75 milionů korun, protože premiérův střet zájmů byl důvodem pro její nepřiznání. Od té doby přibývají obdobné rozsudky v dalších sporech agroferských firem s ministerstvem zemědělství.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán, jehož Zdechovský označuje za „převlečeného lobbisty za zájmy agrokoncernů“, tato soudní rozhodnutí ignoruje. Vymáhání neproplacených dotací od Agrofertu tak nepřichází v úvahu.
Co se stalo minule a čím to skončilo
Tahle situace tu jednou už byla. V letech 2018 až 2021 Komise zastavila proplácení zemědělských dotací Agrofertu – audit tehdy dospěl ke stejnému závěru jako dnes: svěřenské fondy nestačí a Babiš si zachoval vliv na své podnikání. Výsledkem byly dvě bezprecedentní rezoluce Evropského parlamentu.
V červnu 2020 europoslanci schválili rezoluci o přibližně 50 bodech, která Babiše vyzvala, aby se Agrofertu buď definitivně vzdal, přestal na něj čerpat unijní dotace, nebo rezignoval. O rok později, v červnu 2021, přijali druhou rezoluci a vyzvali k přísnějším opatřením na ochranu peněz Unie. Jedním z výsledků je právě finanční nařízení, podle jehož článku 61 Komise hodnotí Babišovu situaci dnes.
Zablokované miliardy z předchozího kola tehdy zaplatili čeští daňoví poplatníci. Premiér tehdy mluvil o „džihádu na Babiše“ a „zmanipulovaném auditu“. Nakonec ale pravomocné závěry platily.
Kdo zaplatí tentokrát
Komise v aktuálním dopisu výslovně zmiňuje možné přerušení platebních lhůt, pozastavení plateb a finanční opravy. Zároveň avizuje průběžnou kontrolu toho, zda český systém dostatečně chrání zemědělské prostředky před střetem zájmů. Konkrétní kroky budou záviset na reakci českých úřadů.
„Pokud české instituce budou proplácet výdaje, které Komise následně odmítne uhradit, může účet zůstat českému rozpočtu. Babišův soukromý problém nesmějí platit čeští daňoví poplatníci,“ říká Zdechovský a přidává jasný závěr: „Buď svůj střet zájmů skutečně odstraní, nebo má odejít z funkce. Česká republika není servisní oddělení Agrofertu.“
Zdroj: reflex.cz
