Stávka tisíců zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Andreje Babiše nezlomila. Premiér ve středu 4. listopadu novinářům před odletem do Varšavy jasně sdělil, že vládní koalice ANO, SPD a Motoristů svůj záměr nezmění – televizní a rozhlasové poplatky pro občany i firmy zruší. Stávku označil za právo občanů a dodal, že omezené vysílání ČT sledoval se zájmem: zaujaly ho prý archivní záběry z výstavby pražského metra a panelových domů.
Proč zaměstnanci stávkovali
Jádrem sporu je vládní plán přesunout financování obou veřejnoprávních médií z dosavadních poplatků pod státní rozpočet. Právě to stávkujícím vadí nejvíc – obávají se, že závislost na státní kase ohrozí redakční nezávislost i finanční stabilitu. V úterý 3. listopadu proto ČT i ČRo omezily živé vysílání na minimum a celý den zařazovaly převážně archivní pořady. Zpravodajský servis – politika, kultura, sport, počasí – fungoval jen v základním režimu.
Do stávky se podle organizátorů zapojilo 1 376 zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu a 2 257 zaměstnanců a spolupracovníků České televize. To jsou čísla, která mluví za sebe: rozhlas zaměstnává přibližně 1 380 lidí celkem, televize kolem 2 900 – jinými slovy, stávka zasáhla drtivou většinu obou institucí.
Půl čtvrté ráno jako symbol odporu
Vládní koalice protlačila návrh zákona o změně financování přes první čtení ve Sněmovně v sobotu 24. října ve 4:36 ráno – přes výrazný odpor opozice. Noční hodina se okamžitě stala symbolem celého sporu a mobilizovala veřejnost k dalším protestům.
Vláda svůj záměr hájí srovnáním s Evropou: televizní a rozhlasové poplatky vybírá dnes jen deset evropských zemí, jedenáct je již v minulosti zrušilo a zbývající státy financují veřejnoprávní média jinak. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) argumenty stávkujících odmítl ještě před začátkem protestů.
Demonstrace na náměstích po celé zemi
Stávka uvnitř médií se prolnula s veřejnými protesty venku. Odpoledne se na Václavském náměstí v Praze, v centru Brna, Ostravy i dalších větších měst sešla shromáždění na podporu veřejnoprávních médií. Přidali se vysokoškolští studenti – kteří vyhlásili vlastní stávku – ale také divadla a kulturní instituce napříč republikou.
Co říká prezident a opozice
Prezident Petr Pavel průběh protestů pochválil. „Jsem rád, že demonstrace a shromáždění probíhají velice kultivovaně, a byl bych rád, aby to tak zůstalo,“ řekl ve středu. Zároveň opakoval svůj postoj: před případnou změnou financování by měla proběhnout důkladná odborná debata, a to ještě před tím, než zákon přijde do sněmovny – ne až při čteních.
Místopředseda STAN Jan Farský byl příkřejší. „Nezávislá veřejnoprávní média snad nikdy v historii nebyla tak důležitá, jako jsou dnes,“ prohlásil v České televizi. Protesty podle něj vládě jasně vzkazují: takto se nechovejte.
Babiš připustil jednu úpravu, zbytek odmítá
Premiér o víkendu naznačil, že konkrétní podoba nového financování ještě není definitivní a diskuse proběhne. Ve středu pak připustil jedinou konkrétní změnu: valorizační vzorec, podle nějž by se rozpočet ČT a ČRo zvyšoval při desetiprocentní kumulativní inflaci, by se mohl upravit na šest procent. Podmínil to ale souhlasem koaličních partnerů. Samotné zrušení poplatků – hlavní bod koaličního programu – nepodrob(il) žádné pochybnosti.
Průzkumy přitom ukazují, že dvě třetiny Čechů nechtějí mít ČT a ČRo pod kontrolou státu. Jak velkou váhu budou mít tato čísla při dalším projednávání v parlamentu, se ukáže v příštích týdnech.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, ceskenoviny.cz
