Třicet kilogramů. Tolik vážil Petr Čepek, když před kamerou dohrával svou poslední velkou roli ve Faustu. Zuřivý cholerik, milovník žen a jeden z nejodvážnějších herců svého pokolení umíral v bolestech, ale divákům to nedal znát. Za tím uhrančivým pohledem, který ženám sráží z nohou, se celý život skrýval příběh plný vášně, vzdoru i ceny za vlastní zásadovost.
Z Ostravy rovnou na jeviště
Petr Čepek se narodil v Praze, ale dětství prožil jinak, než si představoval. Po předčasné smrti otce se s maminkou přestěhoval do Ostravy a právě tam ho ve třinácti letech poprvé uchvátilo herectví. Nebyla to náhoda ani módní rozmar – bylo to povolání v nejpravém slova smyslu.
Na pražskou DAMU nastoupil s pevným přesvědčením a ještě pevnější páteří. Ta se záhy ukázala být jeho největší devizou i největší přítěží zároveň.
Diplom za kamaráda – a nelitoval
Komunistický režim zatkl a vyloučil jeho spolužáka Ladislava Mrkvičku. Všichni studenti dostali papír k podpisu – souhlas s tímto rozhodnutím. Podepsali všichni. Kromě Čepka.
Důsledek byl tvrdý: vysokoškolský diplom nikdy nezískal. Ale rovnou páteř si udržel po celý život. Stejnou odvahou odmítl i lákavou roli v propagandistickém seriálu Třicet případů majora Zemana, který tehdejší režim sledoval s neobyčejným zájmem. Čepek ne. Pro něj byly zásady důležitější než kariérní výhody.
Baletka, fotografka a letuška – tři lásky, tři sňatky
K ženám měl Čepek obrovskou úctu, a ony to cítily. Jeho tajuplný pohled jim doslova podlamoval kolena. První manželkou se stala baletka Jana. Vztah však nevydržel – dvojice nemohla mít děti, a Čepek po rodině zoufale toužil.
Druhý pokus přišel s produkční a fotografkou Helenou. Narodila se jim dcera Petra. Ani tahle láska ale nevydržela na celý život.
Třetí – a poslední – manželkou se stala letuška Ivana. Ale pozor: než si ji Čepek vzal, musela ji nejprve schválit jeho dospívající dcera Petra. Bez jejího souhlasu by k svatbě vůbec nedošlo. Teprve po dceřině „odsouhlasení“ si Ivanu opravdu vzal, a společně přivedli na svět dceru Kristýnu.
Vzteklý Turek a stárnoucí Bimbác
Před kamerou byl Čepek magnetem jiného druhu – režiséři ho obsazovali do rolí složitých, nepříjemných, hraničních postav. Syfilitický žárlivý manžel v dramatu Petrolejové lampy mu vynesl pověst interpreta temných charakterů. Ale český nárok ho miluje i za komediální výkon.
Vysloužilý voják i vzteklý šofér
Vzteklý řidič náklaďáku Turek z Vesničky mé střediskové a vysloužilý voják Bimbác z pohádky Tři veteráni – to jsou postavy, které se nezapomínají. Ať stál na prknech milovaného Činoherního klubu, nebo před kamerou, šel vždy na doraz. Kompromisy nebyly v jeho slovníku.
Varování, které odmítl slyšet
Začátkem devadesátých let ho začaly trápit nesnesitelné bolesti břicha. Čepek byl zarytý ateista a skeptik – ignoroval dokonce i varování léčitele, který ho poznal z televizní obrazovky a naléhal na okamžité lékařské vyšetření. Čepek odmítal.
Když lékaři konečně promluvili, ortel byl zdrcující. Rakovina. A tělo, které celý život sloužilo bez výhrad, najednou vážilo jen třicet kilogramů.
Faust jako poslední role
Přesto stanul před kamerou. Při natáčení legendárního Fausta skrýval před celým štábem i diváky, v jakém stavu doopravdy je. Rakovinou zdevastované tělo neslo váhu role, která patří k těm největším v české filmové historii. Málokdo tehdy tušil, co ho to stálo.
Petr Čepek zemřel v roce 1994. Bylo mu 51 let. Za sebou zanechal dvě dcery, tři manželství a desítky rolí, které česká kinematografie nezapomene.
Zdroj: blesk.cz
