Zdeněk Troška (73) se veřejně přiznal k něčemu, co od tohoto věčného optimisty nečekali ani jeho největší fanoušci: nemoc ho srazila tak hluboko, že se v záchvatu beznaděje rozplakal. Teprve tehdy sáhl pro pomoc k někomu, kdo tu s námi už dávno není – ke své nejlepší kamarádce, herečce Heleně Růžičkové.
Chcíplotina a zřícenina – tak se popsal sám Troška
Oblíbený režisér trilogie Slunce, seno… se dlouhodobě potýkal se zdravotními problémy, které ho vyčerpávaly natolik, že neměl sílu prakticky na nic. Ve videovzkazu, který sdílel veřejně, se mu zaleskly oči a hlas mu selhal. „Jak je člověku ouvej, má několik možností, ale nejlepší je to přežít. Když máme nějakou tu sílu navíc, tak se musíme dát do boje,“ řekl pro Super.cz.
Pro člověka, který celý svůj profesní život stavěl na humoru a dobré náladě, bylo tohle přiznání mimořádné. Troška svůj stav nepřikrášloval – mluvil o tom otevřeně a bez vytáček.
Jak mu Růžičková pomohla – i dvacet tři let po smrti
Když přišla otázka na to, co mu v nejtěžší chvíli pomohlo psychicky ustát, Troška bez váhání jmenoval Helenu Růžičkovou. „Tomuto nadhledu při problémech jsem se naučil od Heleny Růžičkové,“ svěřil se. Slavná herečka, kterou si diváci pamatují mimo jiné jako Škopkovou z jeho filmů, zemřela v roce 2004. Přesto její vliv na Trošku zůstává živý dodnes.
Nejde přitom o prázdnou nostalgii. Troška opakovaně a rád vzpomíná na jejich skutečné přátelství před kamerou i za ní. Růžičková mu zřejmě předala něco, co se nedá naučit z knih – schopnost nepodléhat okolnostem a zachovat si nadhled i tam, kde to druzí vzdávají.
Ocenění Modré z nebes převzal na dálku
Přestože se Troška stále plně nezotavil, přišla mu uprostřed obtížného období i dobrá zpráva. Byl oceněn cenou Modré z nebes, která se uděluje prospěšným jednotlivcům – zdravotníkům i umělcům, kteří pomáhají ostatním. Na benefiční večer s názvem Zvedni hlavu, podívej se výš osobně nedorazil, poděkoval ale prostřednictvím videovzkazu.
Akci moderovala Dana Morávková, stejnojmennou píseň zazpívala Šárka Vaňková a ceny přímo na místě převzali například Heidi Janků nebo Jan Nedbal. Poděkování po vzoru Trošky zaslali také Jiří Lábus a Oskar Hes. Hlavní pocta ale patřila zdravotníkům a lidem pečujícím o druhé.
Vzkaz, který Troška posílá světu
Ve svém videovzkazu Troška nezůstal jen u díků za cenu. Přidal i slova, která působí jako krédo celého jeho života. „Myslím si, že my lidi bychom si měli opravdu tu radost dělat od rána do večera a pořád, protože té radosti je tak málo. A když někdo s nějakou radostí přijde, s úsměvem, pohlazením, měli bychom si ho vážit a poděkovat mu,“ vzkázal.
A dodal něco, co mu zjevně leží na srdci: „Celý život jsem se snažil lidi bavit a dávat jim dobrou náladu. Dneska, po letech, když už netočím, potkávám lidi a oni mi za moji práci děkují. To je nejlepší ocenění, kterého se mi mohlo dostat.“
Přátelství, které přetrvalo čas i smrt
To, co Troška popisuje, není jen sentimentální vzpomínka na slavnou kolegyni. Je to důkaz, že někteří lidé nás formují tak hluboce, že jejich vliv nepomíjí ani s jejich odchodem. Helena Růžičková byla zřejmě přesně taková osobnost – hlasitá, přímá, plná životní síly. A právě tenhle odkaz Troška ve chvíli největší slabosti vytáhl jako záchranné lano.
Dnes, kdy se jeho zdravotní stav postupně lepší, může být tohle svědectví povzbuzením i pro ostatní: někdy stačí vzpomenout na člověka, který nás naučil, jak se nezlomit.
Zdroj: super.cz
