Pětaosmdesát let, přes šest set nazpívaných písní a jasný postoj k budoucnosti: Marie Rottrová nové skladby neplánuje. Ke kulatým narozeninám, které slaví 14. listopadu, si připravila čtyřalbumovou kompilaci s názvem Řeka lásky / To nejlepší čítajících přesně 85 písní – výběr nejslavnějších kousků doplněný o kousky, které má ráda a nechce je nechat propadnout zapomnění.
„Uvědomila jsem si, jak moc písniček jsem nazpívala a kolik z nich je nadčasových. Proč tedy skládat nové, když jich už tolik existuje,“ vysvětlila Rottrová. Ke kompilaci se probírala celou svou kariérou spolu s Janem Lingerem, bývalým vedoucím jejího fanklubu – a narážela přitom na nahrávky, na jejichž existenci dávno zapomněla.
Odchod, který trval jen dva roky
Rottrová scénu opustila hned dvakrát. Poprvé v roce 1988, kdy se provdala do Německa a usadila se ve Stuttgartu. Namáhavá turné – pět dní v kuse, vždy dva koncerty denně – ji tehdy fyzicky vyčerpala natolik, že k pravidelnému dojíždění zpátky do Československa prostě neměla sílu.
Do Prahy se vrátila s manželem v roce 1992, kdy přestěhoval svůj obchod s hudebními nástroji. Začínala opatrně: nejprve jen s klavírním doprovodem, v roce 1995 vydala komorní album Jeřabiny. Pomohlo jí, že rozhlasové stanice její písně nepřestaly hrát ani za její nepřítomnosti a Česká televize vysílala záznamy pořadu Divadélko pod věží z osmdesátých let.
Druhý odchod: psychické vyčerpání a Zagorová jako záchrana
V roce 2011 oznámila odchod podruhé. Tehdy bylo Rottrové sedmdesát a cítila se, jak sama říká, „naprosto vyčerpaná, zejména psychicky.“ Dva roky si odpočívala, cestovala s manželem, věnovala se rodině. A tvrdila, že jí hudba vůbec neschází.
Zlom přišel v roce 2012. Hana Zagorová ji pozvala jako hosta na vánoční koncert do pražské Lucerny. Rottrová váhala, nakonec ji přesvědčil manžel: dvě písničky přece zvládne. Když vstoupila na pódium, spustil se tak dlouhý a bouřlivý potlesk, že ji to, jak sama přiznává, zaskočilo a dojalo. „Čtrnáct dnů jsem z toho byla celá rozjásaná,“ vzpomíná.
Brzy nato ji na narozeninový koncert do Přerova pozval Jaroslav Wykrent – a reakce publika se zopakovala. Kolegové ji začali přesvědčovat k návratu. V roce 2013 se vrátila definitivně, tentokrát s příslibem sobě samé: méně koncertů, více odpočinku.
Od rocku k soulu: jak ji pop „pohltil“
Rottrová začínala v rockových kapelách, ale česká pop music ji přetáhla na svou stranu v podstatě přirozeně. Za zlom považuje písničku Lásko od Jaroslava Wykrenta – ta jí otevřela dveře do úplně jiného hudebního světa. K tomu přispělo i tehdejší rozhlasové nařízení: šedesát procent vysílaných písní muselo být českých, takže zájem textařů o spolupráci s ní rychle rostl.
Textařka Jiřina Fikejzová se na psaní pro Rottrovou doslova specializovala. Říkávala jí prý, že píše textů málo, ale když už se do toho pustí, myslí vždy na ni. Své texty pro ni psali také Jaromír Nohavica, Zdeněk Borovec nebo Pavel Vrba.
Piano, zlomený palec a jeden pokus s Abrhámem
Tatínek byl varhaník a snil o pianistce. Rottrová cvičila, hrála doma – ale na pódiu na klavír zahrála jen jedinkrát. V pořadu Divadélko pod věží si s Josefem Abrhámem nacvičila čtyřruční rokenrol. Josef Abrhám, který jinak do zábavných pořadů nechodil, kývl prý bez váhání.
Jednou se naučila náročný klavírní part k písni To mám tak ráda, noty jí opatřila Fikejzová. Doma ho hrála perfektně, ale na pódium ho nikdy nevzala – ze strachu, že to pokazí a bude trapas. Dnes na klavír nehraje vůbec: před několika lety si zlomila palec a bolest jí cvičení znemožnila na tak dlouho, že k nástroji se už nevrátila.
Co ji na kariéře štvalo nejvíc
S hudbou samotnou byla Rottrová podle vlastních slov šťastná téměř vždy. Co ji ale opravdu trápilo, byl playback. V televizních zábavných pořadech se před revolucí i po ní zpívalo výhradně na playback – a to ji štvalo. „Zpívat na playback znamenalo něco předstírat. Nic víc,“ říká.
Na koncertech naopak chyby nijak neřeší. Zapomene-li slovo z textu, přizná to rovnou – a s publikem se u toho zasmějí. Říká, že chyba na živém vystoupení diváky paradoxně někdy ještě víc „nakopne“.
Chyby na pódiu a smích s publikem
Přes šest stovek písní a žádná nová
Rottrová odhaduje, že za celou kariéru nazpívala přes šest set písní. Právě tohle číslo je pro ni hlavním důvodem, proč do studia kvůli novým skladbám neplánuje jít. Mnohé z těch starších jsou přitom natolik dávné, že je, jak sama říká s nadsázkou, „klidně může nabídnout jako nové.“
Kompilace Řeka lásky / To nejlepší mapuje celou její kariéru a vedle hitů obsahuje i písně, které se ke svému publiku nikdy pořádně nedostaly. Pro Rottrovou je to závěrečná tečka – nikoliv za kariérou, ale za studiovým nahráváním. Na pódiu ji zatím nic nezastavilo.
Zdroj: novinky.cz
