Dvě dekády ho příbuzní pokládali za mrtvého – teď ho našli v domově seniorů! Co se s ním celou tu dobu dělo?

Dvě dekády ho příbuzní pokládali za mrtvého – teď ho našli v domově seniorů! Co se s ním celou tu dobu dělo?
Reklama

Více než dvacet let ho rodina oplakávala jako mrtvého. Přitom devětašedesátiletý Ján Šimo, slovenský válečný veterán s iráckým výcvikem, celou tu dobu žil – v domově pro seniory někde na západě Čech. Zprávu o záhadném nálezu přinesla stanice CNN Prima NEWS a od té chvíle se příběhem zabývá celý internet.

Granát, který změnil všechno

Šimův osud se zlomil ještě během vojenské služby. „Když ho převeleli do Iráku, tak se zranil. Vybouchl u něj granát a musel z vojska odejít,“ vysvětlila jeho sestra Vlastimila Ferancová pro CNN Prima NEWS. Zranění ho připravilo o kariéru vojáka a zřejmě zanechalo i hluboké stopy na jeho zdraví.

Po návratu ze Slovenska do západních Čech se Šimo rozvedl. A pak se za ním jako za mlhou zavřely dveře – s příbuznými přestal komunikovat úplně.

Reklama

Dvacet let ticha a domněnka nejhoršího

Rodina po něm pátrala, jak mohla. Bez výsledku. Roky ubíhaly, stopy se ztrácely, a nakonec blízcí dospěli k jedinému závěru, který se zdál dávat smysl: Ján zemřel. Pohřbili ho v hlavách, aniž věděli kde a jak.

Zlom přišel teprve nedávno. Sestře Vlastimile se podařilo vypátrat bratrovu minulost prostřednictvím armádního archivu – a to, co zjistila, ji muselo šokovat. Ján Šimo žije. Pátým rokem pobývá v domově Clementas na západě Čech.

Domov nevěděl o rodině, rodina nevěděla o domově

Zarážející je, jak dlouho se mohly obě strany míjet. Podle sociální pracovnice zařízení vycházel domov při přijímání Šima z informace, že žádnou rodinu prostě nemá. Nikdo se neohlásil, žádný kontakt neexistoval – a tak personál pracoval s tím, co měl.

Reklama

Šimo je dnes zcela závislý na péči zaměstnanců. Vážné zdravotní problémy mu brání v běžné komunikaci. V domově se zapojuje do pohybových aktivit a canisterapie, tedy terapie za pomoci psů, která seniorům s omezenou schopností dorozumívání často přináší alespoň chvilkovou radost a kontakt.

Co bude dál a kdy se konečně uvidí

Sestra Vlastimila a Šimova dcera se dohodly, že ho poprvé po více než dvaceti letech navštíví o Vánocích. Jak přesně shledání proběhne, zůstává otázkou – muž není schopen standardně komunikovat a nikdo z blízkých neví, nakolik je si vědom toho, co se kolem něj děje.

Přesto – nebo možná právě proto – je vánoční návštěva něčím víc než jen cestou do domova seniorů. Pro rodinu je to uzavření dvou dekád nevědění.

Reklama

Příběh, který klade nepříjemné otázky

Šimův osud ukazuje, jak snadno může člověk zmizet ze systému i ze života vlastní rodiny zároveň. Stačila ztráta kontaktu po rozvodu, přestěhování přes hranice a zdravotní kolaps – a najednou neexistuje pro nikoho. Ani pro příbuzné, ani pro úřady, které by je mohly spojit dohromady.

Domovy pro seniory přijímají klienty s tím, co o nich vědí. Pokud sám člověk rodinu neuvede nebo ji uvést nemůže, systém ji nehledá. Jánův příběh možná otevře debatu o tom, jestli by se to mělo změnit.

Zdroj: novinky.cz

Reklama
Reklama

Tohle by vás mohlo zajímat

Pokračujte ve čtení

Další články pro vás

Vyberte si další příběh, který stojí za přečtení.