Poslanec Pavel Růžička (ANO), místopředseda sněmovního výboru pro obranu, se dostal do středu bezpečnostní kauzy poté, co na svých sociálních sítích zveřejnil infografiku s interními informacemi o Velitelství kybernetických a informačních sil České armády. Kritici mu vyčítají, že citlivá data předtím nahrál do nástroje umělé inteligence – a tím je fakticky zpřístupnil celému světu.
Co Růžička zveřejnil a proč to vzbudilo poprask
Infografika, kterou Růžička sdílel na sociálních sítích, měla popisovat cvičení kybernetického velitelství. To samo o sobě by mohlo být sporné, skutečný problém ale spočívá jinde: podle řady odborníků a novinářů poslanec informace nejprve vložil do AI nástroje, který je mohl okamžitě použít k dalšímu učení modelu a odpovědím ostatním uživatelům. Z neveřejných dat se tak rázem stávají data veřejná.
Na dotazy redakce Blesk, zda umělou inteligenci skutečně použil, Růžička do uzávěrky neodpověděl. Na síti X se pouze bránil tím, že nešlo o utajované informace.
Kořeny kauzy sahají až do června loňského roku
Celý příběh má delší prehistorii. Již v červnu předchozího roku popsaly Seznam Zprávy, jak Růžička překroutil dokument týkající se cvičení kybernetických sil. Ten původně popisoval postup armády pro případ, že by se cizí mocnost pokusila ovlivnit výsledky voleb. Poslanec z dokumentu vytrhával úryvky a předkládal je jako důkaz snahy „šmírovat“ nepohodlné politiky.
Tehdejší vedení armády tuto interpretaci odmítlo. Růžičkova teze ale začala žít vlastním životem – chopily se jí dezinformační weby, které jsou odborníky spojovány s ruskou propagandou.
Michal Bláha: „Vůbec nechápe, o co tu běží“
Zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha poslance označil přímo za bezpečnostní riziko. „To jsou informace, kterými disponuje on jako poslanec. Jsou to informace, které se týkají bezpečnosti České republiky, týkají se strategie, jakým způsobem česká armáda chce postupovat při obraně,“ vysvětlil Bláha pro Blesk.
Zároveň připomněl, že to není poprvé, kdy Růžička používal neveřejné informace k sebepropagaci nebo útokům. „Vůbec nechápe, o co tu běží,“ dodal Bláha a jeho slova nevyzněla smírně. Právě mechanismus fungování AI modelů je přitom klíčový: jakmile data do systému nahrajete, stávají se součástí trénovacích dat a mohou se – v různé podobě – vrátit zpět k dalším uživatelům.
Reportér „šmok“ a Růžičkova obrana
Když na pochybení upozornil na síti reportér Seznam Zpráv, Růžička nevolil diplomatický tón. Novináře opakovaně veřejně označil za „šmoka“. Právě tato reakce přilila olej do ohně a případ přitáhlo pozornost dalších médií i odborné veřejnosti.
Poslanec sice trvá na tom, že žádné utajované informace nezveřejnil, jenže kritika se netýká formální klasifikace dokumentů. Jde o to, zda informace, k nimž má Růžička přístup jako člen výboru pro obranu, jsou vhodné k nahrávání do komerčních AI platforem, jejichž servery leží v zahraničí a jejichž provozovatelé nejsou vázáni českými bezpečnostními předpisy.
Není to poprvé, co Růžička čelí obvinění z manipulace
Poslanec má za sebou i další kontroverzi. V dubnu 2025 veřejně obvinil herce Ondřeje Vetchého a jeho sbírkovou Skupinu D – která vybírá prostředky na nákup vojenského vybavení pro Ukrajinu – z toho, že do napadené země nevyvezla jediný dron. Jako zdroj uváděl ministerstvo financí, které však jakékoli předání takových informací Růžičkovi popřelo. Vetchý na to reagoval trestním oznámením, policie ho nicméně nakonec odložila.
Tento případ zapadá do vzorce, na který upozorňuje i Bláha: Růžička opakovaně pracuje s informacemi způsobem, který vyvolává pochybnosti o jejich původu i o způsobu, jakým s nimi nakládá.
Zdroj: blesk.cz









