Regulátoři z 38 zemí světa, Česko nevyjímaje, vydali v pondělí společné varování: tato zima přináší největší riziko jaderné havárie na Ukrajině od začátku ruské invaze. Rusko stupňuje útoky na přenosovou soustavu, a tím přímo ohrožuje chlazení reaktorů. Pokud by Rusko vyřadilo celou síť, ocitlo by se bez proudu všech devět reaktorů, které v zemi aktuálně vyrábějí elektřinu – ve stejnou chvíli.
Devět reaktorů bez proudu: scénář, který by zasáhl celý kontinent
Per Strand, šéf sdružení evropských úřadů pro radiační ochranu HERCA, popsal pro agenturu Reuters, co by masivní útok na přenosovou soustavu konkrétně znamenal. Jediný úder by mohl ochromit napájení všech devět funkčních reaktorů najednou. „To by byla opravdu vážná situace,“ prohlásil Strand bez přikrášlování.
Klíčové je pochopit, proč jaderná elektrárna potřebuje elektřinu zvenčí, i když ji sama vyrábí. Reaktor je nutné chladit nepřetržitě, a to i po úplném odstavení – palivo totiž hřeje dál. Čerpadla chladicího okruhu musí běžet bez přestávky. Při výpadku sítě sice naskočí záložní dieselové agregáty, jenže ty jsou jen dočasným řešením, nikoli zárukou bezpečnosti na hodiny nebo dny bez proudu.
Kdyby chlazení selhalo, mohla by radioaktivita uniknout do ovzduší – podobně jako v Černobylu v roce 1986, byť tamní havárie měla jiné příčiny.
Nová ruská taktika: drony s větší ničivou silou
Strand upozornil, že způsob, jakým Rusko na energetiku útočí, se v posledních týdnech proměnil. Nasazuje drony schopné unést větší množství výbušnin a zasáhnout cíle s vyšší přesností. „Mají teď mnohem větší schopnost energetickou soustavu poškodit. A po pěti letech útoků je ta soustava oslabená,“ řekl.
Čísla to dokládají. Jen 3. listopadu Rusko provedlo největší letošní útok na ukrajinskou energetiku a zasáhlo důležitou rozvodnu napojenou přímo na jadernou elektrárnu. O týden později poškodilo za jedinou noc šest velkých rozvoden ve čtyřech různých oblastech.
Která jaderná zařízení jsou ohrožena
Ukrajina provozuje celkem čtyři jaderné elektrárny. V současnosti jsou v provozu tři: Rivne, Chmelnycká a Jihoukrajinská. Dohromady v letošní zimě pokrývají přibližně čtyři pětiny veškeré spotřeby elektřiny v zemi – jejich výpadek by tedy pro Ukrajince znamenal totální energetický kolaps.
Čtvrtá elektrárna, Záporožská – největší v celé Evropě – je od začátku ruské invaze pod kontrolou ruské armády. Nachází se v blízkosti frontové linie a její reaktory jsou odstaveny. I tam však hrozba nekončí: odstavený reaktor stále potřebuje chlazení.
Za varováním stojí tři velká sdružení a 38 zemí
Společné prohlášení nevydala jedna organizace – podepsala ho tři sdružení zároveň. Kromě HERCA jsou to západoevropští jaderní regulátoři sdružení ve WENRA a severské úřady NORA. Dohromady zastupují 38 zemí, mezi nimi všechny státy EU, ale také USA, Británii, Kanadu a Japonsko.
Jejich společné prohlášení hovoří o „hlubokém znepokojení nad rostoucími riziky pro jadernou bezpečnost“. Nejde o rutinní administrativní text – takto rozsáhlá shoda regulačních orgánů je mimořádná.
Proč by havárie na Ukrajině zasáhla i Česko
Strand, který vede současně HERCA i NORA, zdůrazňuje, že dopady by nebyly izolované na Ukrajinu. „Ukrajinou by to zasáhlo nejvíc, ale podle počasí by to mohlo dopadnout na řadu evropských zemí. Proto tolik jaderných úřadů zvedá hlas,“ vysvětlil pro Reuters.
Šíření radioaktivního mraku závisí na směru větru a počasí – středoevropské země, Česko nevyjímaje, by tak mohly být přímo v jeho dosahu. Právě proto je za varováním podpis i české strany.
Co by situaci mohlo odvrátit
Strand nepovažuje nejhorší scénář za nevyhnutelný – ale jasně říká, co je k tomu potřeba. Zaprvé, okamžité zvýšení mezinárodního tlaku na Moskvu, aby útoky na energetiku zastavila. Zadruhé, pokud k tomu nedojde, musí evropské státy společně připravit krizové plány pro případ havárie.
„Nejdůležitější je, aby Rusko přestalo útočit na energetickou soustavu,“ uzavřel šéf HERCA. Zatím ale žádný signál, že by Moskva hodlala taktiku změnit, nepřichází.
Zdroj: seznamzpravy.cz









