Plánovaná Metropolitní nemocnice v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady by mohla přijít daňové poplatníky na 15 až 30 miliard korun. Vyplývá to z neveřejného vládního materiálu, o němž jako první informoval server iRozhlas. Jde o projekt, který si premiér Andrej Babiš osobně vezme pod patronát – má mu zajišťovat takzvané „politické vedení“ a „strategické směřování“.
Finance na výstavbu by neměly proudit přes zdravotnictví, ale přes ministerstvo obrany. Důvod je prostý: nemocnice má být navržena tak, aby zvládla provoz nejen za normálních podmínek, ale i při krizových situacích – včetně válečného konfliktu.
Proč část nemocnice zmizí pod zem
Jednou z nejzajímavějších – a nejnákladnějších – součástí projektu je plánované podzemní podlaží. Část provozů se má nacházet pod povrchem právě proto, aby byly odolnější vůči vnějším hrozbám. Podzemní umístění klíčových oddělení je standardním prvkem vojenských a krizových zdravotnických zařízení v řadě zemí NATO.
Právě toto propojení civilní a vojenské funkce vysvětluje, proč má projekt financovat resort obrany, a nikoli ministerstvo zdravotnictví.
Kde nemocnice nakonec vyroste
Než padlo rozhodnutí o Vinohradech, zvažovaly se i jiné lokality. Babiš v minulosti zmiňoval Letňany nebo areál nemocnice Bulovka. K nynější variantě – tedy rozšíření a přestavba FNKV – se kabinet přiklonil zhruba před dvěma měsíci.
Do nové nemocnice by se zároveň měly přestěhovat některé specializované služby z dalších pražských zdravotnických zařízení. Která přesně, zatím není veřejně upřesněno.
Kdy se projekt rozběhne naplno
Studie proveditelnosti by podle dostupných informací měla být zpracována a vyhodnocena od poloviny roku 2028. Do té doby zůstávají odhady nákladů – tedy oněch 15 až 30 miliard – pouze předběžnými čísly. Skutečná cena stavby může být jiná, a to oběma směry.
Rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším odhadem je přitom markantní: dvojnásobek. To svědčí o tom, že projekt je zatím stále ve velmi raném stádiu příprav.
Kdo za to celé zaplatí
Odpověď je jednoduchá: stát, tedy občané. Peníze mají jít z veřejných prostředků skrze ministerstvo obrany. Zařazení projektu pod obranný rozpočet přitom vyvolává otázky – resort obrany se v posledních letech potýká s tlakem na plnění závazků vůči NATO a nárůstem výdajů na armádní techniku.
Jak velký díl z celkové sumy nakonec skutečně půjde ze státní kasy a zda se sáhne i na jiné zdroje financování, jako jsou evropské fondy, zatím vládní dokumenty neupřesňují.
Babiš se inspiroval v zahraničí
Myšlenka nemocnice odolné vůči krizovým situacím není jen Babišovým výmyslem. Podobná zařízení fungují nebo se připravují v několika evropských zemích – a podle dostupných informací se premiér inspiroval mimo jiné na Slovensku, kde podobný model budování záložních zdravotnických kapacit v rámci obrany státu reálně existuje.
Zda se česká varianta přiblíží zahraničním vzorům, ukáže až zmíněná studie proveditelnosti. Do roku 2028 tak projekt zůstává především politickým příslibem s velmi vysokou cenovou visačkou.
Zdroj: novinky.cz
