Skoro každý pátý člověk v Česku si myslí, že by se žilo lépe, kdyby komunistický režim v roce 1989 nepadl. Na Slovensku to říká dokonce 37 procent obyvatel – tedy přibližně každý třetí. Tato čísla vzešla z česko-slovenského průzkumu agentur Ipsos a Focus, který vznikl pro pořad Populace webu Moravec.cz. Průzkumy proběhly v říjnu tohoto roku, v Česku se jich zúčastnilo 1 054 respondentů, na Slovensku 1 017 lidí starších 18 let.
Naproti tomu komunistické pořádky jednoznačně odmítá 52 procent Čechů a polovina Slováků. Téměř třetina Čechů – konkrétně 29 procent – se k tématu nedokázala nebo nechtěla jasně vyjádřit. Na Slovensku zůstalo bez jednoznačného postoje 13 procent dotázaných.
Mladí říkají ne, senioři vzpomínají
Věk hraje v tomto průzkumu klíčovou roli. Mezi mladými lidmi do 24 let odmítají návrat předlistopadového zřízení téměř tři čtvrtiny respondentů – generace, která komunismus nezažila, ho chce nejméně. Opačný obrázek nabízí starší ročníky: přibližně čtvrtina důchodců ve věku 66 až 99 let dává najevo, že po minulém režimu stýskají.
Svou roli hraje i vzdělání. Mezi lidmi, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, sdílí přesvědčení, že by za komunismu bylo lépe, skoro třetina. Čím vyšší vzdělání, tím je nostalgie po minulém režimu zpravidla slabší – to autoři průzkumu výslovně zdůrazňují.
Voliči SPD a Stačilo! jsou nejnostalgičtější
Největší rozdíly průzkum odhalil mezi příznivci různých politických stran. Analytik Michal Kormaňák z agentury Ipsos upozornil, že nostalgie po komunismu je zdaleka nejsilnější u voličů hnutí SPD a koalice Stačilo!. U voličů SPD se s tímto názorem ztotožňuje přibližně 45 procent lidí.
Ještě vyšší číslo platí pro příznivce koalice Stačilo!, kteří volili v roce 2025. „Nejsilnější je ten pocit u lidí, kteří volili v roce 2025 koalici Stačilo!, kde to tvrdí 50,6 procenta,“ citoval Kormaňák konkrétní data. Tedy každý druhý volič tohoto uskupení si přeje, aby komunismus nepadl.
U opozičních voličů jde o okraj
Na druhém konci spektra stojí voliči současných opozičních stran. Návrat ke komunistickým pořádkům by mezi nimi uvítala pouhá tři procenta – číslo, které lze označit za statistický okraj. Průzkum tak ukazuje, jak hluboce ideologicky jsou dnes česká a slovenská společnost rozděleny – a to nejen podle věku nebo vzdělání, ale přímo podle toho, koho člověk volí.
Proč jsou Slováci nostalgičtější než Češi?
Rozdíl mezi oběma zeměmi je výrazný: zatímco v Česku by komunismus uvítala zpět pětina obyvatel, na Slovensku je to 37 procent. Průzkum příčiny přímo nevysvětluje, ale čísla sama o sobě jsou výmluvná. Slovensko má přitom odlišnou politickou historii i jiné zkušenosti s transformací po roce 1989 – ekonomická modernizace probíhala pomaleji a regionální rozdíly jsou dodnes markantnější.
Bez ohledu na příčiny platí, že slovenská společnost se v hodnocení předlistopadové éry výrazně liší od české – a zároveň v ní panuje větší shoda: nerozhodnutých je tam jen 13 procent, zatímco v Česku skoro třetina.
Co tato čísla říkají o dnešní frustraci
Přání návratu komunismu nemusí nutně znamenat touhu po represích nebo totalitě. Analytici podobné postoje opakovaně spojují s pocitem ekonomické nejistoty, nespokojeností s politickými elitami a dojmem, že transformace po roce 1989 někoho obrala. Právě proto jsou tato čísla nejvyšší tam, kde je míra frustrace se současným systémem největší – tedy mezi staršími lidmi, méně vzdělanými skupinami a voliči stran, které svůj volební apel staví na kritice etablovaného politického řádu.
Průzkum zároveň ukazuje, že s přibývajícím časem se přímá paměť na komunismus vytrácí – a tam, kde nastupuje generace bez vlastní zkušenosti, nostalgie mizí. Tři čtvrtiny mladých do 24 let komunismus odmítají. To je možná nejzásadnější číslo celého šetření.
Zdroje: ceskenoviny.cz, forum24.cz, reflex.cz
