Obyvatele bytových domů a sídlišť čeká zdražení tepla – pokud vláda Andreje Babiše prosadí sektorové daně pro energetiku. Upozorňuje na to Daniel Křetínský, majoritní akcionář EP Group a nejbohatší Čech, který provozuje v tuzemsku rozsáhlou síť tepláren. Jeho slova nejsou jen lobbistickým gestem: teplárny EP Group právě procházejí drahou přestavbou z uhlí na plyn a podle Křetínského jsou momentálně spíše ve ztrátě.
Proč by se zdražení tepla dotklo právě vás
Centrální zásobování teplem využívají zejména domácnosti v panelácích a větších bytových domech – tedy ti, kteří si zdroj tepla nemohou jednoduše vyměnit za jiný. Právě na ně by dopadlo zdražení jako první. „Pokud by zdanění mělo být dlouhodobější, promítne se do vyšších cen tepla z centrálního zásobování teplem,“ řekl Křetínský přímo.
EP Group přitom v tuto chvíli do svých tepláren masivně investuje. Konverze z uhlí na plyn si žádá obrovské výdaje a firmy v tomto sektoru se pohybují na hraně ziskovosti. Přidat jim sektorovou daň by znamenalo, že část nákladů přehodí na koncové zákazníky – tedy na vás v účtu za teplo.
Co přesně vláda plánuje a proč
Kabinet Andreje Babiše zvažuje zavedení sektorových daní hned pro několik odvětví: energetiku, bankovnictví, zbrojařský průmysl i maloobchod. Jako jediná jistota prozatím zbývá zdanění rafinérií, o němž Sněmovna jedná v druhém čtení. Jestli přijdou další daně formou přílepků k jinému zákonu, není jasné.
Důvod hledání nových příjmů je prostý: schodek státního rozpočtu letos dosahuje 386 miliard korun. Vláda si dala za cíl jej snížit na 360 miliard v roce 2028 a na 250 miliard v roce 2029. To jsou ambiciózní čísla a bez nových příjmů těžko dosažitelná – jenže vláda zároveň dřív slibovala, že daně zvyšovat nebude.
Babiš chce zdanit „nechutné“ zisky bank
Uvnitř koalice ANO zatím nepanuje shoda, která odvětví daní postihnout. Premiér Babiš veřejně označil zisky bank a jejich úrokové výnosy za „nechutné“ a dal jasně najevo, že bankovní sektor mu za cíl přijde. Ministryně financí Alena Schillerová zase považuje zdanění odvětví s „brutálními zisky“ za legitimní krok.
Konkrétní podoba daní ale zůstává otevřená. Přesné sazby, dotčené sektory ani termíny zavedení nejsou dosud veřejně upřesněny. Byznys se tak ocitá v nejistotě – a právě to je podle Křetínského jeden z největších problémů.
Křetínský: Nejistota odpuzuje investory víc než samotná daň
„Sektorové zdanění považuji za nešťastný nástroj. Zvyšuje nejistotu, narušuje předvídatelnost podnikatelského a investičního prostředí a může vést k tomu, že investice, které by jinak směřovaly do České republiky, budou realizovány jinde,“ vysvětlil Křetínský. Ekonomové mu dávají za pravdu – nepředvídatelné daňové prostředí odrazuje zahraniční kapitál víc než jednorázové zdanění samo o sobě.
EP Group přitom není jen česká firma. Působí v Německu, Francii, Velké Británii a dalších zemích, takže Křetínský dobře ví, s čím Česko soutěží o investice. A varování, že peníze půjdou jinam, bere z jeho úst váhu navíc.
Kde vidí Křetínský českou šanci do budoucna
Místo sektorových daní by podle něj stát měl hrát zcela opačnou roli: aktivně lákat do Česka kapitál i talenty. Jako konkrétní příležitost jmenuje průmyslové aplikace umělé inteligence. „Česká republika nebude centrem vývoje velkých jazykových modelů, ale může hrát velmi důležitou roli v investicích v oblasti aplikace AI, zejména v průmyslové oblasti. Pro to máme opravdu velmi dobré podmínky,“ říká.
Stabilita daňového systému a absence mimořádných daní jsou podle něj v takovém rozhodování zahraničních investorů „naprosto zásadním bodem“. Jinými slovy: každý přílepek s novou sektorovou daní je vzkaz světu, že pravidla hry se v Česku mohou změnit přes noc.
Zdroj: seznamzpravy.cz
