Organizátoři nedělní demonstrace spolku Milion chvilek na pražské Letné uvedli, že se na protest přišlo podívat 350 000 až 450 000 lidí – šlo by tak o největší demonstraci v Česku od sametové revoluce roku 1989. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale přichází s vlastním výpočtem kapacity letenské pláně, který je podstatně střízlivější. A přesně to číslo říká víc než jakékoliv prohlášení o respektu k právu lidí protestovat.
Co Babiš říká o kapacitě Letné
Babiš se ke kapacitě Letné vyjádřil konkrétně – a jeho číslo se s odhadem organizátorů výrazně rozchází. Premiér je přesvědčen, že prostor na Letné prostě tolik lidí nepojme, a svou pochybnost o počtu účastníků dal veřejně najevo.
Proč demonstranti vyšli do ulic
Demonstrace nesla název „Letná proti 4:36″ – odkaz na ranní hodinu, kdy vládní koalice 24. října protlačila Sněmovnou do druhého čtení zákon o změně financování České televize a Českého rozhlasu, a to hlasováním v pevně stanoveném čase, který znemožnil další vystoupení opozičních poslanců.
Co spolek požadoval a co Babiš odmítl
Milion chvilek na demonstrace přišel s konkrétními požadavky. Za prvé: stažení návrhu zákona, který ruší televizní a rozhlasový poplatek a převádí financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet – s nižšími celkovými prostředky pro ČT a ČRo. Za druhé: odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Sněmovny kvůli jeho roli při nočním projednávání zákona. Za třetí: odebrání ministerstva obrany straně SPD, o níž spolek tvrdí, že systematicky rozkládá obranyschopnost státu – vyhazuje prý klíčové lidi, snižuje rozpočet a neplní závazky vůči spojencům.
Babiš, který v pondělí ráno na letišti v Kbelích odjížděl na třídenní pracovní návštěvu Izraele, byl stručný: „Nebudu je zvažovat.“ K zákonu o financování médií stál na svém – poplatky vláda zruší, protože to má smysl a kabinet plní program. Okamura zase v neděli prohlásil, že Milion chvilek dlouhodobě prosazuje názory opozičních stran a s nimi spolupracuje.
Spor o zákon a evropská pravidla
Jádrem celého konfliktu je navrhovaná změna financování veřejnoprávních médií. Stávající systém poplatků placených domácnostmi by nahradilo přímé financování ze státního rozpočtu, přičemž celková suma by se oproti současnosti snížila. Kritici – včetně mezinárodních novinářských organizací a Syndikátu novinářů ČR – upozorňují, že takový model neodpovídá požadavkům Evropského aktu o svobodě médií (EMFA), který vyžaduje přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování médií veřejné služby.
Babiš naopak trvá na tom, že vláda postupuje v souladu se směrnicí Evropské komise, a zdůraznil, že do programového obsahu České televize nikdy nezasahoval. Zmínil také jednání s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Sám premiér i další koaliční představitelé přitom dřív připustili, že v novele jsou možné úpravy.
Může být Letná začátkem širšího odporu?
To je otázka, kterou si kladou političtí analytici i komentátoři. Statisíce lidí – ať už jejich počet byl jakýkoliv – vyslaly vládě vzkaz, že sněmovní většina není bianco šekem k prosazování čehokoliv. Demonstrace zároveň ukázala, že téma nezávislosti veřejnoprávních médií dokáže mobilizovat lidi daleko za hranicí pravidelných sledovatelů ČT.
Babišova reakce – odmítnutí požadavků, zpochybnění počtu demonstrantů a odlet do zahraničí hned druhý den – naznačuje, že vláda prozatím ustoupit nehodlá. Zda organizátoři přijdou s dalšími kroky, zatím neoznámili.
Zdroje: novinky.cz, ceskenoviny.cz, info.cz









