Mezi 350 a 450 tisíci lidmi na Letenské pláni – to je odhad organizátorů nedělní demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii, která se konala 15. listopadu 2026 pod názvem „Letná proti 4:36″. Pokud jsou čísla přesná, šlo o největší protestní shromáždění v Česku od sametové revoluce. Přesto premiér Andrej Babiš den po demonstraci na letišti v Kbelích před odletem do Izraele řekl jediné: „Nebudu je zvažovat.“
Co demonstranti požadují
Mikuláš Minář, předseda Milionu chvilek, přednesl na pódiu čtyři konkrétní požadavky. Za prvé: stažení zákona ministra kultury Oty Klempíře (za AUTO), který ruší koncesionářské poplatky, převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet a celkově oběma institucím ubírá peníze. Za druhé: zahájení skutečného dialogu s veřejností a změna stylu vládnutí. Za třetí: odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Poslanecké sněmovny. Za čtvrté: odebrání resortu obrany hnutí SPD, které podle spolku systematicky ohrožuje obranyschopnost státu.
Demonstranti mají požadavky i na opoziční strany – ty mají do půl roku předložit konkrétní vizi a program správy Česka. „Ukážete, že jste připraveni okamžitě převzít správu země do vlastních rukou a kompetentně dát do pořádku to, co Andrej Babiš nedokáže,“ řekl Minář přímo z pódia.
Proč se zákon stal zápalnou šňůrou
Spor o zákon se vyostřil zvláště po nočním manévru z 23. října, kdy vláda bez předchozího oznámení zařadila jeho projednání do programu Sněmovny a druhý den brzy ráno ho posunula do druhého čtení hlasováním v pevně daném čase – čímž fakticky znemožnila opozici dál vystupovat k tématu. Právě tento způsob projednávání je důvodem, proč Milion chvilek žádá odvolání Okamury z čela dolní komory.
Zákon čelí kritice i ze strany mezinárodních novinářských organizací a Syndikátu novinářů ČR. Evropský akt o svobodě médií (EMFA) vyžaduje pro média veřejné služby přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování – a právě to podle kritiků financování ze státního rozpočtu v navrhované podobě nezaručuje.
Babiš: Poplatky zrušíme, jdu jinam
Premiér neskrývá, že na ústupky nemá náladu. „Poplatky samozřejmě zrušíme, protože to má smysl,“ řekl ještě v neděli večer pro TV Nova. Odmítl také, že by šlo o útok na demokracii či snahu ovládat obsah veřejnoprávních médií. „My jsme nikdy do obsahu České televize nezasahovali. Budeme postupovat podle směrnice Evropské komise,“ dodal s odkazem na jednání s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
Pondělní ráno strávil Babiš na letišti v Kbelích před odletem na třídenní pracovní cestu do Izraele. Ke čtyřem bodům Milionu chvilek se vyjádřil stručně a jednoznačně: nebude je zvažovat. Respekt k právu lidí protestovat vyjádřil, s důvody demonstrace ale nesouhlasí.
Politologové: Zákon se může změnit, zákon ale nestáhne
Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vidí situaci jinak než premiér. Upozorňuje, že Babiš bývá citlivý na průzkumy veřejného mínění a část voličů ANO může prosazování zákona v současné podobě vnímat negativně. „Takže je možné, že ve výsledné podobě nové legislativy se přeci jenom bude vláda snažit o to, aby tam byly nějaké pojistky, aby aspoň zčásti se kritika uklidnila,“ řekl Mlejnek pro ČTK.
Michal Pink z Masarykovy univerzity zase v České televizi uvedl, že stažení zákona nečeká, ale připustil stejný scénář: pokud by Babišovi začala kvůli zákonu klesat podpora, přistoupil by k úpravám. Oba politologové se tedy shodují – kompletní ústupek nepřijde, dílčí pojistky jsou možné.
Jan Kubáček z FSV UK jde ještě dál. Podle něj Babiš prostě nemůže požadavky Letné přijmout, aniž by politicky skončil. „Andrej Babiš nemůže přijmout argumenty Letné, protože by politicky skončil,“ řekl v ČT. Stažení zákona na základě tlaku ulice by ho v očích vlastních voličů výrazně oslabilo.
Mlejnek zároveň upozorňuje na jistou vnitřní logiku požadavků spolku. Zatímco zrušení poplatků a styl vládnutí jsou přirozeným jádrem protestu, výzva k odvolání Okamury z čela Sněmovny je až čtvrtým bodem. „Je to diskutabilní, jestli do té vlny protestu zahrnout ještě odvolávání Okamury,“ poznamenal. Míchání dvou různých témat může spolku přitáhnout nové příznivce, ale také ho otevírá kritice, že propojuje věci, které spolu přímo nesouvisejí.
Co to říká o opozici
Stotisícové davy na Letné jsou pro opoziční strany zdánlivě dobrou zprávou – potvrzují rostoucí nespokojenost se stávající vládou a nabízejí prostor pro rozšíření voličské základny. Mlejnek ale vidí i druhou stranu mince: skutečnost, že musí za opozici mluvit občanský spolek, svědčí o slabosti samotných opozičních stran. Výzva Milionu chvilek, aby strany do půl roku představily propracovaný program, to jen potvrzuje. „Zrcadlí to kritiku opozičních stran za roztříštěnost,“ shrnul politolog.
Zdroje: blesk.cz, tn.nova.cz, ceskenoviny.cz









