Koronavirus se připomíná novou variantou, která vědce zaujala hned dvěma věcmi: neobvykle vysokým počtem mutací a tím, jak pravděpodobně vznikla. PJ.2.1 se od května 2026 šíří světem a postupně proniká i do Evropy – zaznamenána byla ve Španělsku, Nizozemsku i Francii.
Co dělá PJ.2.1 skokovou variantou
Většina variant koronaviru hromadí změny postupně, jak se šíří od člověka k člověku. PJ.2.1 je jiná. Odborníci ji označují jako takzvanou skokovou variantu, protože se objevila s přibližně 25 mutacemi najednou – a to převážně ve spike proteinu, tedy v části viru, kterou koronavirus využívá k pronikání do lidských buněk.
Takový skok není náhoda. Vědci vznik varianty spojují s dlouhodobou infekcí u jediného člověka, v jehož těle měl virus dostatek času hromadit genetické změny. Teprve poté se s velkou pravděpodobností dostal zpět do běžné populace.
Jak se virus chová při vstupu do buněk
Výzkumníci z Německého centra pro výzkum infekcí (DZIF) se zaměřili na to, co ta spousta mutací znamená v praxi. Zjistili, že PJ.2.1 se váže na receptor ACE2 – vstupní bránu do buněk, kterou koronavirus využívá – výrazně účinněji než předchozí varianty. Jinými slovy: virus umí efektivněji pronikat do organismu.
Dobrá zpráva pro očkované
Přes lepší schopnost navazovat se na buňky přineslo německé bádání i povzbudivou informaci. Protilátky vzniklé po očkování si s novou variantou poradí – výzkumníci konkrétně potvrdili, že vakcína Comirnaty upravená proti variantě XFG dokáže PJ.2.1 neutralizovat. Epidemiolog Timo Ulrichs pro portál Focus připomněl, že v populaci existuje dnes už poměrně široká imunita, a dodal: „V současné době dostupná vakcína poskytuje ochranu.“
Zatím také nepřibyly žádné důkazy o tom, že by PJ.2.1 způsobovala závažnější průběh nemoci nebo přinášela nové příznaky oproti dřívějším variantám.
Situace v Německu a šíření do Evropy
Varianta se nejprve objevila v Kanadě, pak ve Spojených státech a Španělsku. Roste její podíl v Nizozemsku a Francii. Německo přitom v těchto dnech hlásí rostoucí počet covidových případů – tamní varovná mapa svítí červeně téměř ve všech spolkových zemích a nárůst infekcí potvrzují i rozbory odpadních vod. Ulrichs to přičítá typické podzimně-zimní sezoně respiračních nemocí, nikoliv výhradně nové variantě.
Kde vědci vidí riziko do budoucna
Přes aktuálně klidnější tón odborníci upozorňují, že situace se může změnit. Pokud virus získá další mutace usnadňující únik před imunitou, bude třeba přehodnotit i složení vakcín. Výzkum navíc odhalil slabší účinnost stávajících očkovacích látek vůči variantě BA.3.2, která se šíří zejména u dětí. Vědci proto diskutují o tom, zda budoucí vakcíny nezahrnuly i složku namířenou přímo na tuto mutaci.
Zdroj: tn.nova.cz









