Evropou se šíří bakterie odolná antibiotikům! Čeští lékaři bijí na poplach – ohroženi jsou hlavně nemocniční pacienti

Evropou se šíří bakterie odolná antibiotikům! Čeští lékaři bijí na poplach – ohroženi jsou hlavně nemocniční pacienti
Reklama

Infekce krevního řečiště způsobené bakterií Klebsiella pneumoniae odolnou vůči antibiotikům přibylo v Evropě od roku 2019 o plných 72 procent. Toto číslo zveřejnilo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) u příležitosti Evropského antibiotického dne 18. listopadu – a lékaře příliš nepotěšilo. Evropská unie přitom do roku 2030 plánovala pravý opak: výskyt těchto infekcí snížit o pět procent.

Co je Klebsiella pneumoniae a proč je tak nebezpečná

Klebsiella pneumoniae je bakterie, která přirozeně žije v lidském trávicím traktu, ale za určitých okolností dokáže způsobit vážné problémy. Napadá močové cesty, dýchací ústrojí i krevní řečiště. Nejzávažnější jsou právě infekce krve – ty jsou spojeny s vysokou úmrtností a vyžadují okamžitou léčbu na jednotce intenzivní péče.

Problém spočívá v tom, že některé kmeny této bakterie jsou rezistentní vůči karbapenemům – skupině antibiotik, která lékaři nasazují jako tzv. zálohu pro ty nejzávažnější případy, kdy jiné léky selžou. Pokud nepomůže ani tato poslední obranná linie, možnosti léčby se dramaticky zužují. Některé kmeny jsou dnes odolné vůči téměř všem dostupným antibiotikům.

Reklama

Čísla, která znepokojují i odborníky

Situace v Evropě se zhoršuje napříč více bakteriálními druhy. Počet infekcí krevního řečiště způsobených odolnými kmeny Escherichia coli (E. coli) vzrostl od roku 2019 o 16,4 procenta. Spotřeba antibiotik jako celku klesla za stejné období jen o pět procent, přestože EU si dala za cíl snížení o 20 procent do roku 2030.

Antimikrobiální rezistence si podle odhadů každoročně vyžádá přes 35 tisíc životů v zemích EU a Evropského hospodářského prostoru. Pro srovnání: jde o počet srovnatelný s kombinovanou roční úmrtností na chřipku, tuberkulózu a HIV/AIDS dohromady. Jediným světlým bodem jsou infekce způsobené bakterií MRSA, jejichž počet se v Evropě podařilo snížit.

Nemocnice jako hlavní ohnisko šíření

Více než 70 procent veškeré zdravotní zátěže spojené s rezistencí na antibiotika v Evropě pochází z infekcí, které si pacienti odnesou přímo z nemocnic. Nákaza probíhá nejčastěji při hospitalizaci – přes ruce personálu, znečištěné povrchy nebo sdílené pokoje.

Reklama

Christian Giske z ECDC konkrétně jmenuje, co by situaci pomohlo zlepšit: „Existují opatření, která lze zavést přímo v místě poskytování péče. Týkají se hygieny rukou a používání ochranných pomůcek, ale také umisťování nakažených pacientů na samostatné pokoje či důkladného čištění a dezinfekce prostředí.“ Podle ECDC by bylo možné předejít zhruba polovině těchto infekcí, kdyby se preventivní opatření dodržovala důsledněji.

Co varování znamená pro českou medicínu

ECDC varuje před scénářem, který zní jako science fiction, ale není: „Bez účinných antibiotik bychom se mohli vrátit do éry před jejich objevením. Bezpečné provádění transplantací orgánů a chemoterapie by bylo obtížné, ne-li nemožné.“ Totéž platí pro intenzivní péči a běžné chirurgické zákroky – ty dnes fungují jen proto, že lékaři mají k dispozici spolehlivou antibiotickou ochranu.

Čeští pacienti, kteří jsou hospitalizováni s oslabenou imunitou – ať už po operaci, při onkologické léčbě nebo na JIP – jsou skupinou s nejvyšším rizikem. Pro ně může infekce způsobená multirezistentní bakterií znamenat selhání léčby, které by před deseti lety bylo nepředstavitelné.

Reklama

Jak se chovat k antibiotikům doma

Devadesát procent veškeré spotřeby antibiotik v Evropě připadá na ambulantní a komunitní sektor – tedy na nás, běžné pacienty u praktických lékařů. Každé zbytečně předepsané nebo špatně užité antibiotikum přispívá k tomu, že bakterie získávají čas a příležitost vyvinout odolnost.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň připomíná základní pravidla: „Užívejme antibiotika odpovědně, tedy pouze na doporučení lékaře. Nevyžadujme je při každém nachlazení nebo horečce. Důležité je dodržovat předepsané dávkování, nepřerušovat léčbu svévolně a nepoužívat zbytky antibiotik z předchozí léčby ani je nesdílet s ostatními.“

Ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková upozorňuje zejména na situaci u dětí, které se s infekcemi dýchacích cest setkávají nejčastěji: „Antibiotika, nesprávně podaná při virové infekci, dítě neuzdraví rychleji.“ Navíc mohou způsobovat nežádoucí účinky a narušovat přirozenou rovnováhu v organismu.

Reklama

Co bude dál a kdy se situace může změnit

Bez nových antibiotik a důslednějších preventivních opatření se výhled příliš nelepší. Vývoj nových léčiv je pomalý a farmaceuticky málo atraktivní – antibiotika se totiž užívají krátkodobě, na rozdíl od léků na chronická onemocnění. Odborníci proto volají po kombinaci čtyř přístupů: zodpovědném užívání stávajících antibiotik, důslednější hygieně ve zdravotnických zařízeních, širším očkování a investicích do vývoje nových léčiv.

Ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová přiznává, že cíle EU pro rok 2030 se nedaří plnit, ale vidí i záblesk naděje: „Dobrou zprávou je, že se nyní můžeme dívat za hranice čísel.“ Co tím myslí? Že data konečně ukazují, kde přesně intervence fungují – a kde je potřeba přidat.

Zdroje: tn.nova.cz, denik.cz

Reklama
Reklama

Tohle by vás mohlo zajímat

Pokračujte ve čtení

Další články pro vás

Vyberte si další příběh, který stojí za přečtení.