Pokud rádi cestujete a ochutnáváte tradiční místní jídla, tak jste na ni jistě již narazili. Oblíbená je zejména v italské, rumunské, chorvatské či bulharské kuchyni. O čem je řeč? O polentě neboli kukuřičné kaši, která na talíři vyniká svou krásně žlutou barvou a která se dá konzumovat na mnoho různých způsobů.

Rozmanité možnosti konzumace

Polenta se konzumuje již od starověku a dříve bývala nazývána také pokrmem chudých, neboť chudší lidé ji konzumovali namísto chleba. To ale nic nemění na tom, že polenta je velmi bohatá na nejrůznější zdraví prospěšné látky, zejména vlákninu, bílkoviny, minerální látky a vitamíny. Kromě toho, že nás skvěle zasytí, našemu tělu její pravidelná konzumace také v mnoha směrech prospěje. Nejčastěji se polenta konzumuje jako příloha k nejrůznějším omáčkám, masu i zelenině, ale dá se konzumovat také samostatně, například se sýrem, šunkou a houbami, kromě toho ji lze i zapékat, smažit či grilovat. Slovo polenta pochází původně z latiny, kromě toho se můžete setkat ještě s jejími dalšími názvy, například pura, kačamak, bakardan či mamaligu.

Zdravá pro žaludek, játra i svaly

Polenta má velmi pozitivní vliv na trávicí soustavu, zejména na žaludek a játra. Kukuřičná zrna, ze kterých je vyrobena, totiž obsahují kyseliny, které jsou velmi důležité pro zdravé fungování žaludku. Snadno se vstřebávají ve střevním traktu, odkud se dostanou do krve, kde pomáhají neutralizovat nejrůznější toxiny. Tím polenta také pomáhá ke správné funkci jater a detoxikaci organismu. Další pozitivní účinky polenty souvisejí se štítnou žlázou, kdy pomáhá snížit nervové poruchy způsobené poruchami štítné žláz. Její konzumace se doporučuje také diabetikům, neboť reguluje hladinu cukru v krvi, a mohou si ji dopřát i lidé s nesnášenlivostí lepku, neboť kukuřice lepek neobsahuje. Blahodárně polenta působí také na posílení svalových vláken, při ledvinových kamenech a hepatitidě.