Letos se svrabem v Česku nakazilo už více než 11 400 lidí a pět z nich nákaza stála život. Přitom za celý loňský rok evidoval Státní zdravotní ústav 11 698 případů — čísla z roku 2026 tak loňský rekord brzy překonají. Epidemioložka SZÚ Kateřina Fabiánová varuje, že klíčové je svrab odhalit co nejdřív. Jinak může rozškrábaná kůže otevřít cestu bakteriím, z nichž se vyvine sepse nebo multiorgánové selhání — zvlášť nebezpečné pro lidi s oslabenou imunitou, diabetiky a pacienty na onkologické léčbě.
Jak rychle se zákožka dostane pod kůži
Původcem svrabu je zákožka svrabová, drobný parazit, který přežije na povrchu mimo lidské tělo až 72 hodin — tři celé dny. Na čalouněném sedadle, v ložním prádle nebo na ručníku tedy klidně čeká na dalšího hostitele. A jakmile se dostane do kontaktu s vaší kůží, stačí jí k zavrtání jen několik minut.
Šíření svrabu je podle epidemiologa Romana Prymuly evolučně nastavené tak, aby zasáhlo co nejširší okruh lidí. Problém je i v tom, že v počáteční fázi na nakaženém člověku není téměř nic vidět — a ten přitom nákazu dál šíří.
Kde hrozí největší riziko nákazy
Svrab si spousta lidí spojuje s nedostatečnou čistotou, ale dermatoveneroložka Monika Arenbergerová upozorňuje, že to je omyl. Mezi jejími pacienty byl i muž, který se nakazil v jednom z nejlepších mnichovských hotelů. Rizikové jsou všechny prostory, kde se pohybuje hodně lidí: školy, ubytovny, zdravotnická a sociální zařízení, ale i ta nejluxusnější dovolená.
Přenos nastane nejčastěji přímým kontaktem s kůží nakaženého. Nákaza ale hrozí i bez fyzického dotyku — stačí si sednout s odhalenou kůží na čalouněnou sedačku nebo si půjčit cizí ručník, deku či oblečení.
Jak svrab poznat a nepomýlit si ho s jinou vyrážkou
Charakteristickým znakem svrabu jsou zarudlé cestičky na kůži — vlastně drobné kanálky, kudy se zákožka provrtala. Na jejich okrajích jsou dva červené body. Právě tato „tyčinka“ je podle Prymuly pro svrab typická, i když po intenzivním škrábání může být obraz méně zřetelný.
Klasickými místy výskytu jsou zápěstí, plochy mezi prsty, genitálie, oblast pupku a pasu, vnitřní strany stehen a kotníky. U malých dětí se svrab projevuje jinak — typicky na kštici, obličeji, dlaních a ploskách nohou. První příznaky se objevují dva až šest týdnů po nákaze, proto je důležité nepodcenit i zdánlivě nezávažné svědění a navštívit praktického nebo kožního lékaře.
Co udělat doma, když je někdo v rodině nakažený
Ložní prádlo, ručníky a oblečení nakaženého je nutné vyprat na nejméně 60 stupňů Celsia nebo důkladně vyžehlit. Pokud to s daným textilem není možné, dejte ho na čtyři dny do uzavřeného igelitového pytle — zákožka bez hostitele nepřežije déle než 72 hodin, čtvrtý den přidáváte jen pro jistotu.
Arenbergerová doporučuje také vysát a vydezinfikovat matrace, koberce a veškerý textil, se kterým nakažený přišel do styku. Boty a papuče, které nelze vystavit vysoké teplotě, uzavřete do plastových pytlů na tři až sedm dní, případně vystříkejte insekticidním prostředkem.
Jak probíhá léčba a na co během ní nezapomenout
Léčba svrabu spočívá v nanášení speciálních mastí nebo krémů na celé tělo po dobu tří dnů — vždy jednou denně. Po namazání si nemyjete ruce a po dobu léčby se nekoupete. Používejte při tom rukavice, zejména při manipulaci s prádlem.
Léčí se také všichni, kdo byli v těsném kontaktu s nakaženým, i když nemají žádné příznaky. Po skončení léčby se vykoupejte, vyměňte prádlo a vyperte ho. Zbylé masti vraťte do lékárny k likvidaci — roztoči v nich podle SZÚ přežívají až sedm dní. Po dobu léčby zůstaňte v izolaci a nahlaste všechny domácí i sexuální kontakty za poslední měsíc.
Čísla, která mluví za vše
Data SZÚ ukazují, že svrab v Česku dlouhodobě sílí. Zatímco v roce 2020 bylo hlášeno jen 2 382 případů, v roce 2023 jich bylo přes 9 000 a loni téměř 12 000. Letošní čísla zatím překonávají loňské tempo a sezona ještě neskončila.
Prymula připomíná, že svrab tu byl vždy a pravděpodobně nikdy úplně nezmizí. Důležité je proto zachovat obezřetnost na veřejných místech, nenechávat se unést pocitem, že se to „nás netýká“, a při prvním podezřelém svědění zajít k lékaři — čím dřív, tím lépe pro vás i pro vaše okolí.
Zdroj: denik.cz
