Když zemřela Keithovi Davisonovi z americké Minnesoty žena, nevěděl, co si počít. Po dlouhých 66 letech společného života byl najednou sám. Dům byl ztichlý, nikde se neozýval žádný zvuk ani smích. To bylo pro 94letého muže velmi náročné období, protože byl celý život zvyklý na společnost. Bývalý soudce přemýšlel, jak se svou novou situací naložit. A zatímco ostatní lidé jej přesvědčovali, že truchlení je normální, on se rozhodl zase žít a bavit se s přáteli. Postavil na svém pozemku bazén!

Život bez Evy? Pro Keitha nepředstavitelné!

Keith a Eva Davisonovi žili po celý život v malém městě Morris v Minnesotě. Užívali si společného života, vychovali tři děti, ale bohužel se nedočkali vnoučat. Po celý život tak Keith nechával děti ze sousedství, aby si hrály na jejich pozemku. Rád jim vyprávěl příběhy ze svého pracovního života, když se sousedy griloval u svého domku. Jenže jeho žena Eva zemřela na rakovinu v dubnu roku 2016 a Keith se trápil. Svou ztrátu nesl těžce, plakal a nedokázal se se svým zármutkem nikterak vyrovnat.

Lék na samotu? Bazén!

Dlouho přemýšlel při pohledu na fotografii Evy na nočním stolku, co by měl udělat, aby se jeho utrpení zmírnilo. „Ano! Už vím!“ řekl si jednoho dne Keith a zavolal do místní stavební firmy, která se specializuje na výstavbu zapuštěných bazénů. Keith nechal postavit na běžné poměry velký bazén s šířkou pět metrů a délkou deset metrů. Po jeho dokončení obešel sousedy s pozvánkami. Od té chvíle už není Keith nikdy sám, dětský křik je slyšet na velkou dálku, on si jen užívá pozornosti, která mu chyběla.

U bazénu je stále živo

Bývalý soudce má od té chvíle napilno. „Měl jsem klid a pohádkový život, dnes je tady živo, že si nemohu ani odpočinout,“ dodává s radostí Keith, který je rád, že svůj nápad realizoval. Jeho bazén funguje jako tmel místní komunity, je neustále přístupný komukoli ze sousedství. Keith si dal pouze jednu jedinou podmínku návštěvy, vždy musí na dítě dohlížet některý dospělý ze sousedství. To je i šance pro Keitha na výtečný pokec, a o to mu vlastně, kromě radosti dětí, kterou ještě může předávat, po celou dobu šlo.

Zdroj: countryliving.com