Andrej Babiš znovu rozvířil debatu o tom, co může čekat české domácnosti i řidiče v nejbližších dnech. Po útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu zazněla z jeho strany ostrá slova o trzích, cenách energií i dalším vývoji. Do celé věci navíc vstupuje summit Evropské unie, obavy z dalšího zdražování a také otázka migrace či bezpečnosti schengenského prostoru.
Tvrdé varování
Premiér Andrej Babiš před odletem na summit Evropské unie v Bruselu otevřeně přiznal, že situaci po středečním útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu nevidí vůbec dobře. Podle něj nešlo o okrajovou událost, která by zůstala bez následků, ale o zásah, jenž může rychle otřást trhy a promítnout se i do života lidí v Česku. Právě ceny plynu a pohonných hmot totiž patří k tématům, která veřejnost sleduje s rostoucí nervozitou, a Babiš dal jasně najevo, že dosavadní naděje na uklidnění cen dostaly tvrdý úder.
Trhy v napětí
Babiš popsal dopady útoku velmi ostře a neskrýval rozhořčení nad tím, co podle něj přišlo ve chvíli, kdy se už zdálo, že by se situace mohla začít obracet k lepšímu. Do svého vyjádření vložil i silnou citaci, která vystihuje jeho pohled na aktuální dění. Prohlásil totiž: „Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v ČR dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ a právě tato slova nyní rezonují napříč politickou i ekonomickou debatou.
Nečekaný zlom
Ještě krátce před útokem mnozí počítali s tím, že růst cen už narazil na svůj strop a že by české domácnosti mohly brzy pocítit alespoň částečnou úlevu. Po zásahu na mimořádně důležité plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu se ale podle Babiše všechno obrátilo. Místo očekávaného uklidnění přišel prudký obrat a premiér začal mluvit o velmi špatném vývoji. Právě v tom spočívá síla jeho sdělení, protože nešlo jen o obecné hodnocení mezinárodní situace, ale o přímé varování, že krize na Blízkém východě může znovu tvrdě dopadnout i na české peněženky.
Trumpův vzkaz
Do celé kauzy vstoupil i americký prezident Donald Trump, na jehož slova Babiš odkázal. Podle Trumpa Spojené státy o izraelském útoku předem nic nevěděly, což do celé situace vneslo další napětí i otázky ohledně koordinace mezi spojenci. Zároveň zaznělo, že Izrael už na toto mimořádně důležité pole znovu útočit nebude. Ani to ale českého premiéra nepřimělo k většímu klidu. Naopak dal najevo, že škody na trzích už útok způsobil a že následky se mohou dál přelévat do cen, které lidé pocítí při tankování i v účtech za energie.
Migrace podle vlády
Vedle cen ropy a plynu se Babiš vyjádřil také k obavám, zda konflikt na Blízkém východě nespustí novou migrační vlnu směrem do Evropy. V tomto bodě už ale volil mnohem jistější tón a odmítl scénář, že by právě Írán představoval bezprostřední migrační hrozbu pro evropské země. Opřel se přitom o názor svého poradce Petra Pelikána, který se regionem dlouhodobě zabývá. Premiér to shrnul zcela jednoznačně, když řekl: „Žádná migrační vlna nehrozí, on se tím zabývá desítky let a určitě migrace z Íránu do Evropy nehrozí,“ čímž se snažil uklidnit aspoň část veřejných obav.
Pozice Česka
Na neformální schůzce věnované migraci chce Babiš znovu zopakovat postoj České republiky. Podle něj má Evropa důsledně chránit své hranice, víc spolupracovat se státy severní Afriky. Zároveň řešit širší bezpečnostní otázky také se zeměmi západního Balkánu. Do debaty tak znovu vstupují dlouhodobé české priority, které vláda zdůrazňuje opakovaně. Babiš tím vyslal signál, že i když v případě Íránu nevidí okamžité riziko masové migrace, nechce ponechat nic náhodě. Počítá s tím, že bezpečnostní agenda bude v Bruselu jedním z hlavních témat.
Stín války
Premiér zároveň připomněl, že Evropa musí myslet i na dobu po skončení války na Ukrajině. Právě tehdy mohou podle něj nastat nové bezpečnostní komplikace. Do evropských zemí by se mohli přesouvat lidé, kteří se konfliktu přímo účastnili. I z toho důvodu se Česko tento týden připojilo k iniciativě několika států Evropské unie. Ty prosazují přísnější pravidla pro vydávání víz bývalým i současným ruským vojákům usilujícím o vstup do schengenského prostoru. Téma energií se tak v Babišově vystoupení propojilo s migrací i s bezpečností, což jeho varování ještě zesílilo.
Nervozita roste
Celé Babišovo vystoupení působí jako jasný vzkaz, že Česko může stát před dalším tvrdým obdobím, kdy se mezinárodní krize přelije přímo do každodenní reality. Lidé už dnes citlivě sledují každou změnu cen u čerpacích stanic i v energetických tarifech. V momentě, kdy premiér mluví o explodující ceně plynu, zničených trzích a velmi špatné situaci, zní to jako předzvěst dalšího nepříjemného šoku. Právě proto jeho vyjádření vyvolalo tak velký rozruch a okamžitě se stalo jedním z nejsledovanějších politických témat dne.
Zdroj: eXtra.cz
