V srpnu letošního roku vyplatil Úřad práce 17 500 dávek mimořádné okamžité pomoci. To je historicky nejvyšší číslo od roku 2013, odkdy jsou data veřejně dostupná. Ještě v září 2024, kdy tisíce rodin přicházely o domovy při ničivých povodních, jich stát vyplatil jen 8 400. Letošní podzim je tedy z tohoto pohledu dvojnásobně alarmující – a za vodou nestojí žádná přírodní katastrofa.
Co je mimořádná okamžitá pomoc a kdo na ni dosáhne
Mimořádná okamžitá pomoc je po sloučení příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení do takzvané superdávky jedinou zbývající dávkou hmotné nouze, o kterou mohou čeští občané žádat. Nejde o nárokovou dávku – nárok vzniká teprve tehdy, kdy příslušné pracoviště Úřadu práce danou osobu jako osobu v hmotné nouzi skutečně uzná. Každá žádost musí být vázána na konkrétní výdaj, který žadatel nemůže z vlastních prostředků pokrýt.
Za dvanáct po sobě jdoucích měsíců lze čerpat až 220 tisíc korun, jednorázově pak maximálně 82 500 korun. Dávka slouží na nenadálé výdaje, základní vybavení domácnosti, náklady na vzdělávání dětí nebo třeba na pomoc po živelné pohromě.
Proč je letošní nárůst tak prudký
Mluvčí Úřadu práce Jaroslava Balleková Švárová potvrdila, že loni bylo vyplaceno pouhých 2 500 těchto dávek. Meziroční skok na desetinásobek má podle ní přímou souvislost se zavedením superdávky a přechodem mezi dávkovými systémy, který trval do července letošního roku. Řada domácností pobírala ještě do léta například příspěvek na bydlení a teprve nyní se plně přesouvá do nového systému.
Jenže přechod nebyl hladký. „Superdávka snížila příjmy u některých nejchudších. Dochází k tomu, že lidé pak neustojí náklady na bydlení,“ vysvětluje Iva Kuchyňková z Charity České republiky, která se sociální problematikou v organizaci zastřešuje. Ministerstvo práce proto dalo úřadům práce pokyn, že tam, kde to rodině opravdu nevychází a dokáže to doložit, může požádat právě o mimořádnou okamžitou pomoc – jedna dávka tak fakticky zaplátuje druhou.
Špatně nastavený přechod zatěžuje i úředníky
Lucie Trlifajová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hodnotí situaci jednoznačně: jde o chybně nastavený přechod mezi dávkovými systémy. „Kdyby byl přechod nastavený líp, tak to není potřeba. A druhá věc je, že neumíme dávku udělat skutečně flexibilně. To dlouhodobě připomínkujeme, protože výkyvy příjmů u nejchudších jsou poměrně časté,“ říká.
Dokrývání jedné dávky druhou přitom podle ní zbytečně zatěžuje úředníky, kteří jsou už tak přetížení. Na druhou stranu oceňuje, že se mechanismus aspoň funkčně ujal: „Co mám zpětnou vazbu, tak to funguje, lidé se nepropadli do chudoby.“
Velký zájem o dávku potvrzuje i Natálie Čapková, správkyně specializovaných facebookových skupin zaměřených na dávky, kde informace hledají desetitisíce lidí. Popisuje, že o mimořádnou okamžitou pomoc žádají mnozí opakovaně – nejčastějším důvodem je zpoždění výplaty superdávky, kdy lidé nedostali peníze včas a hrozí jim ztráta bydlení.
Do palčivé situace se dostávají i ti, kdo s chudobou nepočítali
Kuchyňková ale upozorňuje, že za nárůstem čísel nestojí jen systémové přechody. „Potkal nás velký nárůst chudoby a do palčivé situace se dostali lidé, kteří to dříve nezažívali,“ říká. Mluví o rodinách s dětmi, seniorech, osobách se zdravotním postižením, ale také o lidech ze střední třídy, jejichž mzdy jednoduše nestíhají růst cen. „Z mezd už nezvládá žít ani běžná střední třída. V určitých profesích mzdy prostě nerostou a s tím ovšem rostou ceny potravin a nájmy. To jsou dvě položky, které vytvářejí chudobu,“ dodává.
Tato slova zazněla i na představení letošní zprávy o chudobě Poverty Watch 2025 – a jsou za nimi konkrétní lidské osudy: „I to je Česko,“ shrnula Kuchyňková.
Majetkový test, který trestá za šetrnost
Jedním ze sporných prvků superdávky je majetkový test. Jednočlenná domácnost nesmí mít úspory vyšší než 200 tisíc korun, za každého dalšího člena se strop zvyšuje o 50 tisíc, přičemž pro pětičlenné a větší rodiny platí maximálně 400 tisíc korun. Kdo má naspořeno víc, na superdávku automaticky nedosáhne – musí nejprve prožít úspory.
Kuchyňková vidí v tomto nastavení vážný problém: „Mnoho seniorů, kteří si odkládali z důchodů, teď nedosáhnou na superdávku, protože musí nejdříve utratit, co si našetřili – až do výše 250 tisíc korun, pokud jsou dva. Takže jim zbyde na pohřeb a zubaře.“ Stejná past čeká rodiče pečující o dítě s postižením, kteří si vytvářeli finanční rezervu právě pro něj. Nebo rodiny, které přišly o příjem a mají za sebou roky poctivého spoření. Systém je nutí rezervy vyčerpat, než stát pomůže – a tím jim bere odolnost do budoucna.
Zdroj: seznamzpravy.cz
