Česko se kvůli penězům na obranu dostalo pod tlak ze strany Spojených států a kritická slova amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera rozpoutala ostrou politickou debatu. Premiér Andrej Babiš odmítá, že by jeho kabinet bezpečnost země zanedbával, a tvrdí, že stát dává na armádu maximum, které si nyní může dovolit. Opozice však situaci vidí jinak a varuje před ztrátou důvěry spojenců. Spor navíc přiostřil Tomio Okamura, podle kterého na výraznější navyšování výdajů jednoduše nejsou peníze.

Z Washingtonu přišla kritika

Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker dal během návštěvy Prahy najevo nespokojenost s tempem, jakým Česká republika navyšuje své obranné výdaje. Podle jeho vyjádření země neudělala dostatečný pokrok při naplňování závazku, na kterém se spojenci dohodli na summitu v Haagu. Česko podle něj patří z pohledu výdajů mezi státy na konci aliančního pořadí. Haag přitom stanovil dlouhodobý cíl pro rok 2035, kdy mají spojenci směřovat k celkovým pěti procentům HDP na obranu a širší bezpečnostní oblasti. Whitakerova kritika okamžitě vyvolala reakce napříč českou politickou scénou.

Babiš hájí dvě procenta

Premiér Andrej Babiš kritiku odmítl a argumentoval především možnostmi českého státního rozpočtu. Současné dvě procenta HDP považuje za maximum, které může vláda v dané chvíli vyčlenit. „Nejsme v situaci Spojených států, které na zbrojení vynakládají 1 500 miliard dolarů ročně, to je 31 830 miliard korun, tedy 165 krát více, než je náš rozpočet na obranu. Kasu jsme převzali prázdnou a na obranu teď dáváme maximum možného, a to jsou dvě procenta. Meziroční nárůst budeme mít 36 miliard,“ uvedl premiér. Babiš tak spor zasadil především do kontextu stavu veřejných financí a možností současného rozpočtu.

Premiér ukázal na předchůdce

Babiš současně část odpovědnosti přenesl na předchozí kabinet a tvrdí, že spojenci v minulosti dostávali příliš optimistické informace. „Samozřejmě, že spojenci špatně vnímají, že jim bylo předchozí vládou několik let namlouváno, že Česká republika překročí dvě procenta, výdaje bude dál zvyšovat, a pak se ukázalo, že nikdy nedosáhla ani těch 2 procent. To není výmluva, to je fakt,“ míní Babiš. Současná vláda podle něj postupuje jinak. „My o situaci nelžeme, se spojenci jednáme na rovinu a panu velvyslanci jsem dnes popsal naši situaci realisticky. Příští rok poprvé v historii dosáhneme 2 procent,“ uzavřel premiér po jednání s Whitakerem.

Okamura další miliardy odmítá

Ještě jednoznačněji se proti výraznějšímu růstu obranného rozpočtu postavil předseda SPD Tomio Okamura. Ten argumentuje tím, že kabinet chce finanční prostředky využívat také na jiné priority spojené s domácí politikou a životní úrovní obyvatel. „Naše vláda chce plnit volební sliby, takže přidáváme peníze českým občanům a na výrazné zvyšování výdajů na zbrojení nemáme peníze,“ uvedl ve vyjádření pro iDNES.cz. Kritiku vyvolal také jeho plán ubrat armádě 7,5 miliardy korun, proti kterému vystoupili opoziční představitelé. Právě otázka dalšího financování obrany se tak stává jedním z hlavních bodů politického střetu.

Opozice mluví o varování

Výrazně odlišný pohled představil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Je to pro nás šílená zpráva,“ reagoval na Whitakerova slova. Podle Havla musí Česko spojencům ukázat, že své bezpečnostní závazky bere vážně. „Vláda se nemůže na jedné straně hlásit k NATO a říkat, že Rusko je hrozba, a na druhé straně tolerovat návrhy, které by nás od plnění aliančních závazků na mílové kroky vzdalovaly,“ míní Havel. TOP 09 současně deklarovala připravenost podpořit potřebné obranné výdaje svými hlasy, pokud by pro ně kabinet nezískal dostatečnou podporu mezi vlastními partnery.

Jurečka zdůrazňuje bezpečnost Česka

Kritická slova z USA považuje za významný signál také šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle něj se debata nemá omezovat na to, co požadují Spojené státy nebo americká administrativa, protože obranyschopnost se týká především samotných českých občanů. „Neděláme to pro Američany ani pro Trumpa. Obranu a bezpečnost si musíme budovat především sami pro sebe a pro naše občany,“ míní Jurečka. Vládu chce proto vyzývat, aby svůj dosavadní přístup přehodnotila. Spor tak není pouze otázkou procent HDP, ale také představ jednotlivých politických stran o tom, kolik prostředků má stát bezpečnosti dlouhodobě věnovat.

Hřib kritizuje postup kabinetu

Ostrou kritiku přidal také předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „To, co předvádí tato vláda v oblasti obrany, je diletantismus. Nejenom, že tento přístup poškozuje Česko v očích spojenců, ale ohrožuje i bezpečnost našich občanů,“ varuje Hřib. Podle něj by měla Česká republika zvyšovat nejen prostředky určené na vlastní obranu, ale také podporu Ukrajiny. K Okamurovu návrhu se vyjádřil ještě ostřeji. „Šetřit tam, kde to můžou odskákat občané ohrožením života, jak navrhuje pan Okamura, je nezodpovědnost a populismus hraničící s vlastizradou,“ míní. Jde o Hřibovo politické hodnocení, se kterým vládní představitelé nesouhlasí.

Česko čeká cesta k novému cíli

K debatě se přidali také představitelé ODS. Martin Kupka připomněl plán předchozí vlády postupně navyšovat obranné výdaje a uvedl: „Důležité je, aby se dál dařilo pokračovat v plnění závazků směrem ke 3,5 procentu.“ Bývalá ministryně obrany Jana Černochová zároveň upozornila, že nový alianční závazek neznamená okamžitý skok na tuto hodnotu. „Závazek z Haagu neznamená, že má Česko vydávat 3,5 procenta HDP na obranu už zítra. Součástí dohody je ale také povinnost každoročně předkládat důvěryhodnou cestu, jak se k tomuto cíli dostaneme,“ řekla. NATO skutečně stanovilo dosažení cíle až na rok 2035 a požaduje průběžné plány jeho naplňování.

Zdroj: iDNES.cz