Svatba je přelomovým momentem v životě každého člověka. I proto na ni většinou chceme pozvat své nejbližší a vyjádřit jim i díky za vše, co pro vás v životě udělali. Co ale musela udělat matka, aby ji syn odmítl pozvat na svatbu?
Tato žena úplně sama vychovávala dvě děti, poskytovala jim dobré vzdělání, snažila se jim ze svého mála zajistit důstojný život a šanci na lepší zítřky. Dělala pro ně první poslední, ale když se měl její syn ženit, pozvání od něj nedostala.
Otec se o děti nikdy nezajímal
Přitom na svatbu byl pozván otec, který svou ženu opustil se dvěma malými dětmi a odešel za novou ženou, se kterou ani teď není. Syn byl sotva rok starý a dcera neměla ani tři roky. Dlouhý čas se o své děti nijak nezajímal, výživné neplatil, nikdy se neozval, aby dětem popřál k narozeninám. Ale tento muž byl na rozdíl od obětavé matky pozván na svatbu.
Děti svého otce neviděly mnoho let. Sám totiž cestoval po celém světě, živil se jako stavitel a peníze mu rozhodně nechyběly. Až když jim bylo přes 20 let, vrátil se zpět do rodného města. I přesto, že měl vždy nadbytek, svým vlastním dětem nijak finančně nepomohl, a to i přesto, že musel vědět, jak mizerně se jim daří.
Zaplatila za hosty, ale pozvání nedostala
Syn dokonce matku požádal, aby mu pomohla zaplatit za výdaje hostů z jeho strany, protože si před svatbou koupil drahé auto a na hostinu mu už nezbyly peníze. Matka souhlasila, a to i přesto, že neměla pozvánku na svatbu. Zaplatila místa pro 15 ženichových hostů, tedy i za svého bývalého muže, který ji tak hanebně opustil. Syn ji ale ani tak nepozval.
V den svatby se tedy všichni bavili, popíjeli a jedli na účet matky, která tou dobou seděla u okna a hořce plakala. Ne snad proto, že by ji tolik mrzela zrada syna – vždyť byla jeho matkou a nesmírně jej milovala za každých okolností, ale jednoduše s ním v tento velký den chtěla být. To je důkaz velké mateřské lásky.
