David Hampl
25 dubna, 2019

Země z východu se stále snaží co nejvíce dohnat západ. Nutno ale říci, že demokracie je zde poměrně výrazně pošramocena vlivem komunismu. A to znamená často i dost svérázný pohled na to, jak by se měli lidé chovat. Příkladem jsou politici. U nás, ale i v řadě dalších zemí směrem na východ si připadají jako nadlidé. Směrem na západ je to ale zcela jiné.

Švédsko jako ideální příklad

Jako zcela dokonalý příklad nám poslouží Švédsko. Země, od které se máme skutečně co učit. Mentalita místních lidí je totiž úplně jiná, než mentalita lidí našich. I proto jsou velmi často dávány za příklad. To hlavní je vidět u poslanců, kteří se s těmi našimi rozhodně nemohou srovnávat.

Nejsou elitou. Jsou obyčejní lidé

To hlavní, co se jich týká, je spojeno s faktem, že nejsou považováni za někoho elitního, ale naopak za někoho zcela běžného. Jsou to obyčejní lidé. Tak je vnímají občané a tak sebe vnímají i oni sami. I díky tomu mohou lépe nahlížet na problémy a na to, co by občané této země mohly potřebovat.

Bez zvláštních výsad

Unikátní na poslancích je to, že s jejich funkcí nejsou spojeny jakékoliv výjimečné výsady. Pro nás, osoby z východního bloku je to až šokující, jelikož u nás mají tito lidé výsad více než dost. Ale tady? Je jich naprosté minimum. V podstatě jedinou výsadou je to, že mají tuto funkci, která jim dovoluje to, že mohou rozhodovat o své zemi a jsou tak volenými zástupci lidu. To je u nás něco, co je doslova neslýchané.

Parlament vlastní jenom 3 auta

Pokud se podíváme na vozový park našeho parlamentu, těžko ho spočítáte. Tolik vozů Česká republika vlastní – a zbytečně. Švédsko je na tom jinak. Tato instituce má k dispozici jenom 3 auta. První je pro prezidenta, druhé je pro premiéra a třetí automobil je určený pro jeho zástupce, pokud jede na oficiální akci ve chvíli, kdy je premiér jinde.

Co ale naopak dostanou, to je kupon na volnou MHD. Právě ta se pro většinu z nich stává možností, jak se do práce dostat. Proč? Je ekonomická, je ekologická a je také velmi rychlá, dobře navazující a samozřejmě pohodlná. Málokdo jezdí vlastním vozem, nebo by dokonce využíval vozy taxi. To zde není ani u nejvyšších politiků zvykem.

Plat je poměrně malý

A jak je to s platem? Ohlédněme se do minulosti, kdy bylo zcela běžné, že poslanec nedostával plat žádný. Takto to bylo až do roku 1957. Tato funkce byla čestná. Později se vzhledem k náročnosti schválilo, že plat přece jenom dostat musí. Aktuálně je to zhruba 40 000 Kč, což je podobná mzda, jako mají místní učitelé. Opět si neodpustíme porovnání, jelikož naši poslanci mají několikrát více než průměrný učitel. Navíc tu existuje Riksdagens Arvodesnämd, což je nezávislý výbor, který zamezuje tomu, aby si poslanci odhlasovali případné zvyšování platů.

Bydlení je skutečně skromné

Žádná honosná sídla ani špičkové byty. Když se podíváme na to, kde poslanci bydlí, tak to jsou skutečně jenom velmi skromné byty. Jejich velikost nepřesahuje 45 čtverečných metrů a mají zde jeden obývací pokoj sloužící i jako ložnice a dále také kuchyni. O byt se musí každý starat zcela sám a nemohou čerpat různé služby spojené třeba s úklidem. I to je zajímavý fakt.

Jídlo? Pouze za své peníze a klasické ceny

Poslanecký bufet jako u nás? Rozhodně ne. Každý se stará o jídlo sám. Musí si sám nakoupit za běžné ceny a pokud si jídlo připravuje na místě, musí po sobě i umýt nádobí. Žádná kantýna za pár korun zde není. Kdo chce teplé jídlo, má k dispozici skromnou kuchyňku. Žádné honosné jídlo zde nevidíte.

Bez nároku na důchod

Žádný poslanec neslouží věčně a tak nedochází k tomu, že by hned po své službě šel do důchodu. Musí si hledat novou práci. Po tuto dobu mu je placeno odstupné ve výši 85 procent jeho platu. Každý tak je motivován k tomu, aby pracoval i nadále. To u nás si každý nakrade a potom žije z renty.

Sdílejte článek