Neustálý boj s váhou je problémem velkého procenta obyvatel západního světa. Každý člověk intuitivně pozná, kdy se ve svém těle cítí dobře a kdy je potřeba mu trochu odlehčit. U průměrného člověka je možné použít některý ze vzorců pro výpočet ideální váhy. Vždy je ale nutné myslet na to, že jinak vypadá kilo tuku a jinak kilo svalů, tedy že jinak vypadá osmdesátikilový boxer, jinak obdobně těžký hokejista, a ještě jinak stejně vážící muž, který vůbec nesportuje. Jednoduše řečeno: vzhled vaší postavy záleží i na jiných faktorech, než je číslo na váze. Pro obecnou představu se ale vzorce skvěle hodí.

Neexistuje jeden univerzální vzorec pro výpočet ideální váhy

Snaha o definici ideální hmotnosti je lehce kontroverzní a samozřejmě především nemožná. Ideál krásy totiž dlouhodobě určují spíš fashion časopisy než lékaři. Někdy je v módě rachitická postava, jindy je trend postaven na zdravých, vysportovaných tělech, občas se do popředí zájmu proderou bujnější tvary. Ideální váha ale z podstaty nemůže být stejná pro všechny osoby daného pohlaví a výšky. Vždy je třeba optimální hmotnost posuzovat individuálně.

Jaké vzorce pro výpočet optimální hmotnosti jsou nejpoužívanější?

Vůbec nejčastěji se setkáváme s výpočtem BMI (Body Mass Index). Ačkoliv je tento výpočet odborníky často označován za nepřesný a zastaralý, dalo by se říct, že pro běžné použití nic lepšího nemáme. Index BMI je možné spočítat vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. Většinou se počítá pomocí počítačového programu, často je v dotazníku kormě výšky a váhy zahrnuto i datum narození a pohlaví. Výsledná hodnota BMI se interpretuje následovně:

· Podváha

· Optimální váha

· Nadváha

· Obezita

· Silná obezita

Dalším častým způsobem pro výpočet ideální tělesné hmotnosti je odečíst 100 od výšky v centimetrech a poté snížit hodnotu o dalších 10 % (Například pro člověka vysokého 167 cm je ideální tělesná hmotnost 167 – 100 = 67 – 6,7 = 60,3 kg).