V noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026 se ručičky hodin posunou zpět o hodinu – ze tří na dvě ráno. Hodina navíc ve spánku zní lákavě, jenže přednosta Fakultní nemocnice Brno Milan Sova v rozhovoru pro TN Live připomněl něco, co mnozí podceňují: každá změna času je pro tělo zátěž a u části populace může zvýšit výskyt infarktu myokardu nebo mrtvice.
Co se v těle při změně času vlastně děje
Biologické hodiny člověka se historicky řídily přirozeným rytmem světla a tmy. Se sluníčkem vstávat, se tmou uléhat – tak fungovaly generace před námi. Jenže dnešní svět je jiný. Umělé osvětlení, obrazovky, nepravidelný režim – to vše náš vnitřní rytmus rozkládá dávno před tím, než přijde jakákoli změna času.
Posun o jedinou hodinu pak může být tou poslední kapkou. Tělo dostane signál, že čas je jiný, než na jaký bylo nastaveno, a musí se přizpůsobit. To stojí energii, zatěžuje srdce a cévní soustavu a může narušit spánek, náladu i soustředění.
Infarkt a mrtvice nejsou jen strašení
Sova zdůraznil, že zvýšený výskyt kardiovaskulárních příhod po změně času není domněnka – jde o vědecky popsaný jev. Infarkt myokardu a cévní mozková příhoda (mrtvice) patří mezi komplikace, jejichž riziko v období kolem přechodu na jiný čas prokazatelně roste.
Každý organismus přitom reaguje jinak. Zdravý člověk bez chronických potíží změnu zpravidla přečká bez větších problémů. Ale ti, kteří mají sklon k srdečním nebo cévním onemocněním, senioři a lidé s chronickým nedostatkem spánku jsou ohroženější skupinou, které by měla věnovat pozornost svému stavu víc než jindy.
Kdo by si měl dávat největší pozor
Největší zátěž nesou lidé, kteří mají biologické hodiny už tak rozkolísané – tedy ti, co pracují na směny, cestují přes časová pásma nebo trpí nespavostí. K nim se přidávají starší ročníky, jejichž organismus se přizpůsobuje pomaleji, a pacienti se srdečními nebo cévními diagnózami.
Pokud patříte do některé z těchto skupin, není na škodu si v nejbližších dnech hlídat příznaky, které by jinak mohly být snadno přehlédnuty: neobvyklá únava, bolest na hrudi, silné bolesti hlavy nebo náhlá zmatenost. V takovém případě je vždy lepší poradit se s lékařem, než čekat, jestli to přejde samo.
Jak dlouho trvá, než si tělo zvykne
Zdravý dospělý člověk se s přechodem na zimní čas vyrovná zpravidla za několik dní, nejdéle do týdne. To jsou ale dny, kdy tělo pracuje přesčas a regenerace je pomalejší. Sova proto doporučuje během tohoto přechodného období zbytečně nepodceňovat signály únavy a nestresovat se tím, že „přece jde jen o hodinu“.
Co dělat, aby přechod proběhl co nejhladčeji
Klíčem je pravidelnost. Milan Sova radí chodit spát a vstávat každý den ve stejnou dobu – a to i o víkendu, kdy je pokušení přispat největší. Právě víkendové vyspávání může biologický rytmus ještě víc rozhodit, místo aby ho ustálilo.
Pomáhá také přirozené světlo: ráno co nejdříve vyjít ven nebo se alespoň posadit ke světlému oknu. Světlo je nejsilnějším signálem, který biologické hodiny dostávají, a dokáže nastavení urychlit. Naopak modré světlo z obrazovek večer hodinky mate – ideální je dát si od mobilu a tabletu pauzu alespoň hodinu před spaním.
Letní, nebo zimní čas – který je lepší?
Otázka, zda je pro zdraví výhodnější letní nebo standardní (zimní) čas, nemá jednoznačnou odpověď platnou pro všechny. Sova ale naznačil obecný princip: spát o hodinu více je pro organismus lepší než spát o hodinu méně. V tomto ohledu má přechod na zimní čas oproti jarnímu jednu výhodu – hodinu nám přidává, ne bere.
Debata o úplném zrušení střídání časů přitom trvá roky. Státy Evropské unie se zatím nedohodly, jestli by se měl zachovat čas letní nebo standardní, a tak se každoroční přestavování hodin koná dál.
Kdy únava přestává být normální
Pár dní ospalosti a podrážděnosti po změně času je normální reakce těla. Pokud ale únava přetrvává déle než týden, přidají se potíže se soustředěním, výrazné výkyvy nálad nebo fyzické příznaky jako bušení srdce, je čas navštívit lékaře. Tělo dává jasně najevo, že se nestíhá přizpůsobit – a to je důvod k řešení, ne k čekání.
Zdroj: tn.nova.cz
