Na zimní čas letos přejdeme v noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026. Ve tři ráno se ručičky vrátí na druhou hodinu a my formálně získáme šedesát minut navíc. Právě tenhle „bonus“ ale bývá zrádný: odborníci varují, že největší chybou není samotný posun, ale to, co s ním lidé udělají – tedy že si předem rozhodí režim a spolehnou se, že vše doženou o víkendu.
Pro někoho je změna času drobnost, kterou téměř nezaznamená. Jiní se ale několik dní vlečou unavení, špatně usínají a mají pocit, že jim tělo prostě „nesedí do rozvrhu“. A přesně kvůli téhle skupině dává smysl přípravu nepodcenit.
Kdy přesně se hodiny posunou
Přechod na standardní středoevropský čas proběhne v noci z 24. na 25. října 2026. Ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00. Znamená to, že noc bude o hodinu delší a ráno se rozední dřív. Večer se naopak bude stmívat citelně dřív, což bývá pro řadu lidí psychicky nejnáročnější část přechodu.
Proč hodina navíc není zadarmo
Tělo se neřídí ciferníkem na zdi, ale vlastními vnitřními hodinami. Ty nejvíc ovlivňuje střídání světla a tmy, jídlo a pravidelnost režimu. Když se společenský čas ze dne na den posune, biologické rytmy se s tím musí nějak srovnat – a některým lidem to trvá klidně týden.
Citlivěji reagují hlavně děti, senioři a lidé, kteří se dlouhodobě potýkají s nekvalitním spánkem. U nich se posun projeví výraznější únavou, podrážděností nebo problémy s usínáním v novou dobu.
Největší chyba: ponocování s vidinou „hodiny navíc“
Sobotní večer před změnou svádí k tomu zůstat vzhůru déle – vždyť ráno máme hodinu k dobru. Jenže právě tímhle si člověk adaptaci prodlouží. Místo aby si tělo přivyklo novému rytmu rychle, dostane dvojitý zásah: nedospalou noc a k tomu ještě posun času.
Doporučení odborníků je proto nudné, ale funguje: chodit spát i vstávat ve svůj obvyklý čas. Získanou hodinu neproměňujte v další díl seriálu ani v pozdní návštěvu. Když si ji „vyberete“ ráno delším spánkem, tělo si nový režim zafixuje mnohem hladčeji.
Co pomůže, aby vás týden nesložil
Klíčové je denní světlo hned po probuzení. Roztáhněte závěsy, vyjděte na chvíli ven, ideálně se během dopoledne aspoň krátce projděte. Světlo je nejsilnější signál pro vnitřní hodiny a pomůže tělu pochopit, že nový režim platí od teď.
Přes den se hýbejte přirozeně, nepřežeňte to s kávou v odpoledních hodinách a večer naopak přepněte do klidnějšího módu. Silné světlo, jasné obrazovky a scrollování v posteli usínání spolehlivě posunou o další půlhodinu – a to je poslední, co v tomhle týdnu potřebujete.
Proč se vůbec pořád posouváme
O zrušení pravidelného střídání času se v Evropě debatuje už léta. Dohoda, která by celoevropské posouvání ukončila, ale zatím nepadla. V roce 2026 tak hodiny měníme dál dvakrát ročně – na jaře na letní čas, na podzim zpět na standardní středoevropský. A dokud se politici neshodnou, bude to stejné i příští rok.
Podzimní posun není tragédie a většina lidí ho zvládne bez problémů. Přesto nemá smysl tělo zbytečně zatěžovat. Kolem 25. října zkuste držet pravidelný spánek, dostatek denního světla a svůj obvyklý denní režim. Pokud se i tak budete pár dní cítit unavenější, dejte si čas – rozhodně se to nevyplatí dohánět dlouhým ponocováním a následným vyspáváním do oběda. Tím se kruh jen roztočí znova.
Zdroj: ireceptar.cz
