Různé vakcíny jsou do lidského organismu vpravovány hlavně v útlém věku. A to jako forma očkování. Důvodem je samozřejmé zajištění zdraví konkrétního jedince. A to proto, aby byl jeho organismus odolný vůči různým chorobám. Díky vysoké proočkovanosti se dokonce podařilo celou řadu nemocí zcela vymýtit. V tomto je třeba říci, že je očkování dobré a také prospěšné.

Je tu ale ještě druhá stránka věci. Je prokázaným faktem, že vakcíny mohou mít i negativní účinky. O nich se dnes začíná mluvit stále více a lékaři, ale i imunologové upozorňují na to, že rizika u daných vakcín skutečně mohou existovat. Zajímá vás toto téma více?

Je očkování skutečně tak dobré, jak všichni říkají

Kdo se proti standardu v podobě očkování vymezil? Je to třeba lékař izraelské kliniky Jehudu Shoenefeld, který se kromě své praxe také zabývá výzkumem. Ten zaměřuje především na lidský imunitní systém. A právě v souvislosti s ním zkoumá také vliv vakcín a očkovacích látek na to, jak ho dokážou ovlivnit. Napsal řadu knih, které se právě tématu imunity týkají a tak se jedná o jednoho z největších odborníků na toto téma na celém světě.

Čtěte také: Přesně před rokem jsem opustil svou manželku a nechal ji samotnou na zanedbaném místě. Pak jsem ji ji znovu potkal: nevěřím vlastním očím a jenom zírám co se s ní stalo

Tento muž samozřejmě upozorňuje na to, že očkování není vždy tak dobré, jak se o něm všude říká a jak se o něm všude píše. Samozřejmě přiznává, že má vliv na eliminaci nemocí a také na zdraví lidí. Dodává ale, že problémy vakcín je téma, o kterém se nemluví. Mohou totiž napadat imunitní systém a tak tělo soustavně ničit zevnitř. A v tu chvíli se objevuje otázka – je lepší absolvovat konkrétní nemoc, nebo si nechat poškodit tělo vakcínou? Co bude mít menší dopad?

Problémem je především složení očkovacích látek

Je jasné, že očkovací látky jsou plné chemie, která je vpravována do lidského těla. A mnohdy ve skutečně útlém věku, což rozhodně není pro lidský organismus a jeho imunitu to pravé. Velkým rizikem je podle tohoto lékaře hlavně hliník, který se v mnoha vakcínách objevuje. Ten ale není jediným problémem, jelikož jsou i jiné složky, na které ve svých publikacích a ve svých článcích upozorňuje.

Položme pro a proti na misky vah

Jehudu Shoenefeld přichází s teorií, že je třeba položit si všechny klady a nápory na misky vah. Nepopírá samozřejmě to, že mohou očkovací látky vymýtit nemoci, eliminovat vznik různých zdravotních problémům a proti různým bakteriím a virům udělat tělo odolnější. Zároveň ale dodává, že na druhou misku vah je nutné dát negativa. Tedy to, že složení vakcín je takové, že může napadat imunitu lidského těla. A to znamená nejenom její oslabení, ale může to znamenat také vznik autoimunitních chorob. V takovém případě se mluví o velkých zdravotních problémech, kdy lidské tělo ničí samo sebe.

Co je lepší? To je velká otázka

Vyjádření daného experta na imunitu je celkem jasné. Na otázku, co je lepší pro lidské tělo jasně odpovídá, že autoimunitní onemocnění jsou to nejhorší, co může tělo zažít. A pravděpodobnost vyléčení rozhodně není vysoká. A proti tomu jsou nemoci, u kterých se očkuje, ale které nemají nijak výrazně problémový průběh a u kterých je možnost vyléčení veliká. Je tedy lepší riskovat autoimunitní onemocnění, které je velkým problémem, nebo je lepší absolvovat nemoc, která se dá snadno diagnostikovat a také celkem jednoduše vyléčit?

Jak autoimunitní onemocnění probíhá a proč je tak nebezpečné?

V souvislosti se zmíněným autoimunitním onemocněním je třeba podívat se na to, jak vlastně probíhá. Může se jednat o problémy, které vyvolají právě látky, které jsou součástí aktuálně běžně po celém světě podávaných očkovacích vakcín. Průběh takových nemocí je velmi komplikovaný. To proto, že je napadený imunitní systém lidského těla. Ten za normálního stavu bojuje proti vetřelcům a tělo díky němu snadno zvládne běžné nemoci. Když se ale objeví autoimunitní choroba, tak v lidském těle nestává něco zcela jiného. Objevuje se v něm celkem velký problém, který je spojený s tím, že imunita těla sice funguje stále, ale neumí správně vyhodnotit nepřítele. Systém tak začne napadat vlastní tělo, u kterém si myslí, že je vetřelec.

Pokud jde o možnosti léčby autoimunitních problémů, tak je nutné říci, že nejsou nijak jednoduché a je třeba dodat, že se zde objevují hlavně postupy související s eliminací lidské autoimunity. Ta je u lidského těla zcela zrušena, čímž dojde k vyléčení autoimunitní choroby. Následně nastává fáze dvě, kdy člověk musí být v izolaci, jelikož ho může zabít i obyčejný kašel. S tím je spojena dlouhá fáze opětovného budování imunity.