Průměrný Čech, který spořil celý produktivní život na penzijním připojištění, by díky chystané novele mohl mít na stáří až o milion korun více, než by získal za stávajících podmínek. Toto číslo zaznělo z úst poslankyně Aleny Schillerové a okamžitě vzbudilo pozornost – milion korun není abstrakce, je to rozdíl, který se ve stáří opravdu počítá.
Co stojí za slibovaným milionem
Přesné parametry novely, která by k takovému navýšení vedla, jsou v současné době předmětem diskusí. Schillerová hovoří o zásadním vylepšení systému penzijního spoření, jehož výsledkem má být právě ten zmiňovaný rozdíl přibližně milionu korun oproti dosavadnímu nastavení. Konkrétní detaily legislativního návrhu nebyly v době zveřejnění tohoto příslibu plně upřesněny.
Je nicméně klíčové rozumět tomu, o čem se mluví: nejde o jednorázový příspěvek od státu, ale o výsledek lepšího zhodnocení úspor v průběhu celého spořícího horizontu, který může v závislosti na věku, kdy člověk začne spořit, představovat i desetiletí.
Proč na tom záleží právě tehdejší středně příjmovým Čechům
Průměrná mzda v Česku se pohybuje kolem 45 000 korun hrubého měsíčně. Právě na tuto skupinu pracujících, kteří si na penzi odkládají část výplaty a spoléhají na státní příspěvek, cílí Schillerové příslib nejvýrazněji. Lidé s nižšími příjmy mají na penzijní spoření méně prostředků, lidé s výrazně vyššími příjmy si mohou dovolit diverzifikovat investice i jinak. Ta střední vrstva ale stojí nebo padá právě s tím, jak funguje penzijní systém.
Milion korun v důchodu znamená například schopnost pokrýt náklady na bydlení v seniorském věku bez závislosti na příbuzných, zaplatit zdravotní péči, která ze zdravotního pojištění hrazena není, nebo prostě žít důstojněji než jen ze státního důchodu.
Stávající penzijní spoření a jeho limity
Současný systém penzijního připojištění se státním příspěvkem funguje v Česku desítky let, ale dlouhodobě čelí kritice za nízké výnosy. Konzervativní fondy, do nichž míří peníze většiny střadatelů, zhodnocovaly úspory jen minimálně – v některých letech sotva pokryly inflaci, v jiných za ní zaostaly. Systém účastnických fondů, zavedený reformou v roce 2013, nabídl dynamičtější varianty, ale masovějšího přesunu střadatelů se nedočkal.
Právě nevyužitý potenciál vyšších výnosů je jedním z argumentů, proč změna může být tak výrazná. Pokud by novela přinesla například lepší podmínky pro zhodnocování, vyšší státní příspěvky nebo daňové úlevy, efekt složeného úrokování přes desítky let může skutečně vytvořit rozdíl v řádu statisíců až milionů korun.
Co říkají čísla o spoření na penzi v Česku
Penzijní spoření má v Česku přibližně 4,5 milionu účastníků – je to jeden z nejrozšířenějších spořicích produktů vůbec. Přesto průměrný objem naspořených prostředků na jednoho účastníka zůstává relativně nízký, a pro většinu lidí by samotné penzijní připojištění nestačilo výrazně kompenzovat pokles příjmu po odchodu do důchodu. Státní důchod v průměru nahrazuje jen část předchozí mzdy a mezera se v posledních letech spíše zvyšuje.
Co byste měli udělat ještě před schválením novely
Bez ohledu na výsledek legislativního procesu platí několik věcí, které se vyplatí zkontrolovat hned. Za prvé: podívejte se, v jakém fondu vaše peníze leží. Pokud spoříte desítky let do důchodu a máte vše v konzervativním fondu, pravděpodobně přicházíte o výnos, který by se ve výsledku výrazně projevil. Za druhé: zkontrolujte, zda přispíváte alespoň tolik, aby se váš příspěvek maximálně doplňoval státním příspěvkem – od roku 2024 se podmínky pro státní příspěvek změnily, takže se vyplatí aktualizovat nastavení smlouvy. Za třetí: pokud vaše smlouva pochází z doby před rokem 2013, pravděpodobně jste stále ve starém transformovaném fondu – přechod do účastnického fondu může přinést vyšší výnosy, ale i vyšší riziko, proto je vhodné situaci konzultovat s odborníkem.
Jakákoli rozhodnutí o spoření a investicích je vhodné předem probrat s certifikovaným finančním poradcem, který zohlední vaši konkrétní situaci.
Zdroje: idnes.cz, lidovky.cz
