Osud mnohdy dokáže připravit skutečně kruté případy, kdy nedokážeme pochopit, proč se něco takového vlastně děje. Jde například o situaci, kdy si mladá žena ve věku 21 let chtěla vzít svého přítele, se kterým byla skutečně jako spřízněná duše. Jenže její zdravotní stav byl natolik vážný, že zemřela.

Odvážná bojovnice a rakovinou

V případě rakoviny je často velmi nejisté, jaké vyhlídky do budoucna má dotyčný. Někdy je možné nemoc v zásadě zcela vyléčit a daný člověk může spokojeně žít svůj život. Jindy ani agresivní léčba v podobě silné chemoterapie nedokáže pomoci, takže se bohužel většinou přiblíží nevyhnutelný osud, kterým je smrt nemocného člověka. Takové případy jsou ještě o to horší, když jde o mladé lidi, kteří mají život zcela před sebou.

Její přítel byl neustále po boku

Přesně v takových těžkých chvílích je možné poznat, kdo to s vámi myslí opravdu vážně. Oddaný přítel se o dívku staral v nejhorších chvílích po ozařování a chemoterapii. Byl pro ni v těžkých chvílích a snažil se jí podpořit. Společně měli také vybrané datum svatby, kdy si chtěli slíbit věrnost na věčné časy bez ohledu na vážný zdravotní stav dívky, která trpěla nevyléčitelnou formou rakoviny.

Čtěte také: Po čtyřech letech v kómatu se žena probudila

Omezení po zbývající dny života

Když už dívka věděla, že se nemoc nijak nelepší, chtěla si naplno užít své poslední dny. Jenže to bylo velmi problematické i kvůli opatřením proti koronaviru, kdy je většina možností, jak vycestovat nebo jít za zábavou velmi omezená.

Smrt v plánovaný den svatby

Dívka byla stále velmi nemocná, ale doktoři se již rozhodli propustit ji domů, protože žádná léčba nijak nezabírala. Rodiče včetně jejich blízkých se snažili dávat na dívku pozor a podpořit jí do poslední chvíle. Zároveň byl naplánovaný den svatby, kdy se měli brát společně s jejím věrným a oddaným přítelem. Ovšem postup nemoci byl nekompromisní a znamenal pro dívku smrt přesně v den, kdy mělo dojít k plánované svatbě. Tento smutný osud zasáhl celou rodinu. Pro dívku se však již možná jednalo o osvobození, protože drastická léčba i samotná zákeřná nemoc si vybírali svou daň v podobě velkých bolestí a celkového chřadnutí. Odkaz dívky však nezůstal zapomenut, protože se její příběh stal motivací pro sbírku na podporu léčby rakoviny a zároveň byla také tváří kočičího útulku, kde velmi ráda pracovala.