Darija Šipilovová, výzkumnice z ruské Irkutské oblasti, zemřela v noci na 2. října – a slovo „mor“ se vrátilo do zpravodajských titulků po celém světě. Trojice středoasijských zemí sousedících s Ruskem – Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán – na to zareagovaly okamžitě a zavedly kontroly na hranicích. Situací se zabývá i americký Bílý dům.
Co se stalo v Šelechově
Podle ruských médií šlo o pracovní nehodu: Šipilovová 25. září rozbila zkumavku obsahující původce plicního moru. O čtyři dny později ji hospitalizovali v nemocnici v Šelechově v Irkutské oblasti s příznaky těžkého zápalu plic. Nepřežila – zemřela v noci na 2. října.
Pracovala v zařízení zaměřeném přímo na výzkum moru, takže kontakt s nebezpečným patogenem nebyl náhodný – byl součástí její práce. Rozbití zkumavky ale znamenalo nekontrolovanou expozici, která se ukázala být smrtelnou.
Karanténa pro dvě stě lidí
Nemocnice, kde Šipilovová zemřela, okamžitě vyhlásila karanténu. Ta se vztahuje přibližně na dvě stě osob – personál i pacienty, kteří přišli do kontaktu s nakaženou nebo s prostředím, kde se pohybovala. Jak dlouho karanténa potrvá a zda se u dalších osob objevily příznaky, ruská strana veřejně nesdělila.
Moskva dosud oficiálně nepřiznala, že příčinou smrti byl plicní mor. Nepřímé potvrzení ale přišlo přes reakce sousedních zemí i zájem americké administrativy – ty mlčení de facto prolomily za ni.
Jak reagoval Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán
Uzbekistán jako první zvýšil pohotovost příslušných hygienických služeb. Uzbecký Výbor pro hygienu, epidemiologii a veřejné zdraví nařídil „zvýšené kontroly“ s cílem zamezit možnému zavlečení infekce přes hranici.
Kazachstán zavedl hygienické a karanténní kontroly na státních hraničních přechodech. Tamní ministerstvo zdravotnictví zároveň ujistilo veřejnost, že „riziko zavlečení infekce do Kazachstánu zůstává nízké“ – situaci ale označilo za nepřetržitě sledovanou.
Kyrgyzstán přijal prakticky totožná opatření: všechna hygienická a karanténní kontrolní stanoviště přešla do zvýšené pohotovosti. Specialisté na hranicích monitorují pohyb osob, vozidel i nákladu, aby zachytili případný přenos obzvláště nebezpečných infekcí – mezi které mor nepochybně patří.
Zájem Bílého domu
O situaci se podle amerického serveru Axios zajímá také Bílý dům. Co přesně administrativní zájem obnáší – zda jde o rutinní sledování, nebo o konkrétnější kroky – prozatím zveřejněno nebylo. Samotný fakt, že se Washington případem zabývá, ale ukazuje, jak vážně je potenciální ohnisko nákazy bráno i za oceánem.
Proč je plicní mor tak nebezpečný
Plicní mor je nejzávažnější formou moru způsobeného bakterií Yersinia pestis. Na rozdíl od dýmějového moru, který se šíří převážně přes blechy, se plicní forma přenáší vzdušnou cestou – kapénkami při kašli nebo kýchání. Bez rychlé léčby antibiotiky bývá smrtelný prakticky vždy. Právě proto patří mezi takzvané obzvláště nebezpečné infekce, s nimiž se v laboratořích pracuje za přísných bezpečnostních podmínek.
Rozbití zkumavky s patogenem tedy nebylo zanedbatelnou příhodou – šlo o selhání ochranné bariéry, která mezi výzkumníkem a smrtící bakterií stála.
Zdroj: novinky.cz
