Zvířata se do útulku mohou dostat z mnoha důvodů – jedná se o potulná zvířata, zvíře plnilo roli vánočního dárku, původního majitele zvíře omrzelo, zvíře bylo týráno nebo se zdravotní stav majitele či jeho majetkové poměry (přestěhování z domu se zahradou do malého bytu) změnily natolik, že by původní majitel své zvíře dalším vlastněním jen trápil. U nás se setkáme s psími útulky a nebo s útulky kočičími.

Labrador Reggie

Hlavním hrdinou našeho příběhu je labrador jménem Reggie. Ten se zalíbil novému pánečkovi, který se rozhodl, že si jej z útulku vezme a poskytne mu nový domov. Starého psa novým kouskům nenaučíš, a tak ani začátky s Reggiem nebyly lehké. Tomuto páru nějakou dobu trvalo, než se sžil. Potom páníčka napadlo, že mezi papíry z útulku, které dostal při osvojení psa, byl také dopis od původního majitele. „Třeba nám tam předchozí majitel napsal nějakou radu,“ pomyslel si.

Dopis od původního majitele

Hned na úvod se původní majitel přiznal, že není nadšený z toho, že nový páneček Reggieho čte jeho dopis. Původní majitel totiž ví, že to znamená, že z nějakého důvodu již nemůže být se psem, kterého tolik miloval. Další část dopisu se zaměřovala na informace o Reggiem. Věřil, že to pomůže Reggiemu k lepšímu životu s novým pánem. Mezi jeho radami byly následující:

Čtěte také: Přemýšlela jsem nad tím, jak udělat lehké chutné špagety na zdravý způsob. Pak kamarádka přišla s tímto receptem. Špagety už v létě nevařím jinak!

• Reggie miluje tenisové míčky – v tlamě udrží klidně i dva najednou (zkoušel i tři, ale to se mu nepovedlo). Rada pro nového majitele tedy zní – co nejvíce tenisových míčků! Nový páneček ale musí být opatrný, kam je hází, protože Reggie se po nich bezhlavě vrhá – klidně i do silnice.
• Reggie umí povely, jako je sedni, stůj a k noze.
• Jí dvakrát denně, v šest ráno a v osmnáct hodin večer.
• Nesnáší, když musí jít k veterináři, nicméně očkovaný je.

Kdo byl původní majitel?

Z následujících řádků bylo možno vyčíst, kdo Reggieho původní majitel byl. Ten uvádí v dopise původní jméno tohoto psa – je to Tank, protože i jeho původní majitel nyní jezdí v tanku. Je na misi v Íráku, a když odjížděl, musel svého psa dát do útulku. To, proč mu změnil jméno už neví. Chtěl ale, aby si Tank našel dobrý domov, zatímco jeho původní páníček bude na misi v Íráku. Po dobu šesti let byl tento pes součástí jeho rodiny. Musel ho ale opustit, aby chránil svou vlast před terorismem.

Závěr dopisu

Na závěr původní majitel, voják, uvádí, že věří tomu, že Tank jeho důvody pochopí, protože je to velice chytrý pes. Novému páníčkovi vzkazuje, ať mu dá dostatek času, než si na něj pes zvykne. Přece jen byl prvních šest let života zvyklý na jinou rodinu. „Hodně štěstí! Paul Mallory“, končí dopis.

Znáte Paula Malloryho?

Paul Malorry je v Americe poměrně známé jméno. Tento voják byl totiž válečným hrdinou, který dostal – bohužel posmrtně – vyznamenání za své služby vlasti. Nový páneček jméno tohoto hrdiny skutečně znal. Podíval se na svého psa, a rozhodl se, že ho od nynějška bude oslovovat jeho původním jménem. „Hej, Tanku,“ zkusil to, když se na něj pes podíval. Ten jakoby se rozzářil a zavrtěl ocasem. Na následující povel „K noze“ přiběhl téměř okamžitě. Všechny problémy, které mezi sebou nový pán a pes měli, jakoby zmizely. Pes svému novému pánovi olízl tvář.

Návod na psa

Další otázkou nového pána bylo: „Chceš si hrát s míčkem?“ Když Tank uviděl tenisové míčky, okamžitě ožil a radostně vrtěl ocasem. Poté, co mu je páneček hodil, vrátil se k němu  – a držel v tlamě hned tři tenisové míčky. Jejich vztah byl od té doby vřelejší. Nový pán mohl být hrdý na svého psa a vděčný Paulu Mallorymu, že Tanka měl natolik rád, aby jej dokázal i s radami odkázat novému pánovi.