Jíst plíseň zní dost děsivě. Přesto už se to s největší pravděpodobností někdy stalo úplně všem, aniž bychom si to uvědomovali. Někdy je plíseň špatně viditelná, někdy se teprve rozvíjí a někdy by nás ani nenapadlo, že se jí potraviny mohou kontaminovat třeba ze špatně omytého prkénka nebo houbičky na nádobí.

Není plíseň jako plíseň

Co se děje s tělem, když náhodou sníme něco plesnivého? Záleží na tom, co to bylo za plíseň. Zatímco některé druhy plísní vůbec neovlivňují naše zdraví, jiné mohou způsobovat alergické reakce a infekce dýchacích cest. Některé druhy mohou dokonce produkovat silné toxické látky, které vyvolávají nevolnost a další obtíže.

Plíseň se nenachází jen na potravinách, ale i v našich lednicích, na kuchyňských linkách či v houbičkách, kterými myjeme nádobí. Samozřejmě existují i „bezpečné“ druhy plísní, které můžeme konzumovat bez obav. Patří sem například tvrdé sýry. U nich vznikající plíseň nepronikne hluboko do výrobku a není důvod se jich obávat. Plíseň byste ale před konzumací takového sýru neměli seškrabávat, protože spóry se mohou šířit vzduchem a přenést se na kuchyňské povrchy.

Vodnaté potraviny vyhoďte

Na druhou stranu potraviny s vyšším obsahem vody, jako jsou jogurty a konzervy, v případě nálezu plísně rozhodně vyhoďte. Plíseň do nich totiž pronikne snáze a dostane se hlouběji, než je tomu u tvrdších potravin. Totéž platí pro maso – tepelně neupravené maso má totiž vysoký obsah vlhkosti, což usnadňuje šíření plísní.

Pamatujte na to, že reakce vašeho těla na požití plísní je téměř zcela závislá na vašem imunitním systému. Když imunitní systém funguje dobře a zdravá střevní flóra je bohatá, je méně pravděpodobné, že plíseň způsobí vážnější problémy. Když ale plísně napadnou tělo systémově, mohou zasáhnout trávicí trakt, horní cesty dýchací i mozek a tyto případy bývají vážnější.

Slabý imunitní systém si s plísněmi poradí hůř

Pokud víte, že máte slabý imunitní systém (například v důsledku chronického onemocnění) nebo máte v anamnéze astma či alergie, je dobré zavolat po požití plísně svému lékaři a v případě potřeby si nechat nasadit léčbu. V každém případě je dobré sledovat příznaky a nežádoucí reakce, které se mohou podobat otravě jídlem. Může se objevit nevolnost, zvracení, horečka, průjem, bolest hlavy a závrať.

Růstu plísní se dá do jisté míry zabránit. Plíseň miluje vlhkost a teplo, ale může růst téměř v jakémkoliv prostředí. Snese i nižší teploty, takže chlazené potraviny v lednici jsou vystavené stejnému riziku jako ty, které jsou skladované při pokojové teplotě. Plíseň se ovšem nebude množit v mrazáku.

Jak plísním předcházet?

Když spóry vyschnou, mohou znovu zahájit růstový cyklus. Abyste tomu zabránili, doporučuje se uchovávat potraviny zakryté, okamžitě je zamrazit, nenechávat je při pokojové teplotě déle než dvě hodiny a udržovat chladničku i kuchyňské linky čisté. Vyplatí se také kupovat jídlo v menším množství najednou, protože tak je pravděpodobnější, že je sníte dříve, než zplesniví.

Vzniku plísní se dá zabránit i správnou hygienou potravin. Plesnivé potraviny vždy okamžitě oddělte od těch zdravých, aby se předešlo křížové kontaminaci. Syrové a čerstvé potraviny nezpracovávejte stejným náčiním jako ty, které byly tepelně upravené. Jídla vyndaná z mrazáku rozmrazujte v lednici, nikoliv při pokojové teplotě. A nepřekračujte doporučené datum spotřeby, ani když potravina nebude jevit známky kažení se.

Plíseň může být pro některé potraviny i přínosná. Po jednorázovém požití plísně v menším množství je nepravděpodobné, že vás budou čekat závažné problémy. Zvláště, když u tvrdých potravin s malým obsahem vody poškozený povrch odříznete a sníte jen čistý zbytek bez plísně. Pokud ale máte pochybnosti, raději výrobek vyhoďte celý.

Zdroj: newsitamea.gr