V životě člověka snad není šťastnějšího okamžiku, než kdy se mu narodí dítě. V případě dvojčat jde o radost rovnou dvojnásobnou. Jaká hrůza ale musí zachvátit novopečenou maminku, když jí doktor důvěrně řekne: „Je mi to líto“?

Když dítě ne a ne přijít

Tohle je příběh jedné rodiny, která se skládá z:

• Manželů Jodi a Matta
• Jejich syna Finlaye
• Jejich dcer, dvojčat, Abigai a Isobel

Narození dítěte je výjimečná událost, která patří mezi ty nejkrásnější v životě. Manželé Jodi a Matt už tento pocit zažili se svým prvorozeným synem Finlayenem. V roli rodičů se cítili šťastní a dokonale se do ní vžili. Brzy zatoužili po tom, pořídit svému prvorozenému synovi sourozence.

Čtěte také: Toto jsou nejsilnější znamení zvěrokruhu. Tito lidé se nikdy nevzdávají

Jodi a Matt se tedy začali snažit o další dítě. Brzy se mladému páru zadařilo a Jodi byla krátce po prvním porodu opět v radostném očekávání. Bohužel jim ale osud nepřál a toto dítě Jodi nešťastně potratila. Pro mladý pár to byla těžká životní rána, ale nenechali se odradit. O dalšího potomka stáli a nehodlali se vzdát naděje.  Ve chvíli, kdy Jodi opět otěhotněla, nemohla uvěřit tomu, jaké má štěstí – čekala rovnou dvojčata.

Kruté překvapení

Mladý pár se začal na narození dvojčat okamžitě těšit. Po předchozí nešťastné zkušenosti měli ale strach, aby vše dopadlo v pořádku. Nehledě na to, že se museli nečekaně připravit na příchod rovnou dvou dětí místo jednoho. V každém případě ale převládala radost, nadšení a těšení se na společnost budoucnost s rozrostlou rodinou.

Jodi tohle těhotenství úspěšně zvládla, stejně jako samotný porod. Neskutečnou radost z narození dvou holčiček ale brzy zakalil šok, smutek a překvapení – doktor jim totiž sdělil smutnou informaci – a to tu, že novorozené holčičky trpí Downovým syndromem.

Když se svět obrátí vzhůru nohama

Pro pár, který zrovna oslavil narození svých dvou dcer, to byla naprosto šokující a nepředstavitelná informace. I přes to, že po své předchozí špatné zkušenosti byli smíření s každým výsledkem, byla realita mnohem těžší, než si kdy představovali. To, že jejich novorozené dcery (Abigail a Isobel) trpí zákeřnou nemocí, která nezvratně ovlivní jejich život, bylo pro ně jen velice těžké akceptovat.

Situaci nešťastně komplikovalo i to, že se holčičky narodily před termínem. Jejich zdravotní stav byl velice špatný a na chvíli si rodiče nemohli být jistí ani tím, zda malé holčičky přežijí. Naštěstí po čtyřech týdnech, které holčičky strávily na jednotce intenzivní péče, se jejich stav konečně obrátil k lepšímu.

Příprava na život, který si nepředstavovali

Během těch čtyř týdnů, které jejich malé dcera strávily na jednotce intenzivní péče, si rodiče uvědomili, že jim vlastně nezáleží na ničem jiném, než aby byly jejich holčičky v pořádku. Začali se připravovat na to, jak svým dcerám s Downovým syndromem co nejvíce pomoci a udělat jejich život tak snadný, jak jen to jde.

Zdravotní stav Isobel a Abigail se stabilizoval, ale na mladé rodiče čekala další rána. Nejen, že jejich dcery budou do konce života trpět Downovým syndromem, ale ukázalo se, že u toho jejich zdravotní problémy nekončí:

• Abigail neslyší na jedno ucho
• Isobel má problémy se srdcem (díra v srdci)

Informace jsou základ

Manželé Jodi a Matt se dodnes podivují nad nevyzpytatelností osudu – pravděpodobnost narození dvojčat s Downovým syndromem je tak malá, že se pravděpodobnostně blíží k nule. Abigail a Isobel mají ale jedno veliké štěstí – žijí v rodině, která je nadevše miluje. Jak jejich rodiče, tak jejich starší bratr Finlay.

Stejně jako ostatní rodiče dětí trpících Downovým syndromem, i Jodi a Matt zjsitili, že je to hlavně o informovanost a vzdělávání se. Ve chvíli, kdy si o Downově syndromu dozvěděli více, jim spadl veliký kámen ze srdce.

Downům syndrom totiž neznamená, že lidé jím trpící nemůžou vést normální život. Tito lidé můžou mluvit, prožívat veškeré emoce a ani klasická školní docházka není nepřekonatelnou překážkou.

Šťastný konec těžce zkoušené rodiny

Pro tuhle rodinu ale nakonec všechno dopadlo dobře. Naučili se akceptovat své děti takové, jaké jsou a věnovat se jim tak, jak potřebují. Abigail a Isobel vyrůstají ve vřelém a milujícím prostředí a ani jejich rodiče, ani jejího starší bratra ani nenapadlo, že by jejich život mohl být bez jejich dvou dcer.

Jodi a Matt už jen s úsměvem vzpomínají na to, jak byli vyděšení, když o Downově syndromu poprvé slyšeli z úst Jodina lékaře – a jen se smějí tomu, jak se jejich představy lišily od reality, ve které nyní spokojeně žijí.

Tato rodina žije šťastně, mají jeden druhého a užívají si toho, že spolu mohou trávit čas. Není to nejšťastnější konec ze všech?