Ne nadarmo se říká, že k nám gorily a opice všeobecně mají ze všech zvířat na světě nejblíže. O tom se mohlo přesvědčit i více než milion diváků, kteří si na youtube pustili video s příběhem jednoho gorilího samce, kterému afričtí pytláci zabili matku. Zvířete se ujali ochranáři z parku Virunga a mladý opičák si během prvních dnů vybudoval velice úzký vztah zejména s jedním ze zaměstnanců, konkrétně Patrickem Karabangou.

Ten se stal aktérem v naprosto úžasné události, které zasáhla doslova celý svět. Co se mezi zvířetem a ošetřovatelem vlastně odehrálo? To se vám pokusíme co nejpodrobněji nastínit v následujících řádcích, takže rozhodně nikam neodcházejte. Půjde totiž o velice silné a emotivní vyprávění!

Gorily to mají v Africe velice těžké a mohou za to lidé (jak jinak)

Gorily jsou v Africe jedním z hlavních terčů pytláků, kteří neváhají pro svůj úlovek podstoupit naprosto cokoliv. Zaměstnanci parku Virunga o tom vědí svoje. V jejich službách za 20 let fungování parku již zahynulo více než 100 záchranářů, kteří se snažili gorilám pomoci. Pro člověka žijícího v civilizované společnosti je něco takového naprosto nepředstavitelné, nicméně pro srdečné ošetřovatele se jedná prakticky o denní chleba. Jejich snažení i přes značné ztráty přeci jen přineslo mnoho úspěchů. Aktuálně se v parku starají o 800 goril, které dokázali ze spárů pytláků včas zachránit.

Čtěte také: Tahle zvláštní věc v očích prozradí pravdu o každém z nás – funguje na 99%

Ne vždycky ovšem přijdou včas. Právě to se stalo v případě gorilího samce Ndakasiho, který uprostřed africké přírody spokojeně žil se svou matkou. V té době mu bylo kolem dvou měsíců, takže se o sebe ještě ani zdaleka nedokázal sám postarat. Pytlákům byl však osud mladého gorilího chlapce ukradený. Jeho matku bez mrknutí oka zabili a jeho nechali napospas téměř jisté smrti. Naštěstí byl ale poblíž Patrick Karabanga, který je právě jedním z ošetřovatelů zmíněného parku. Malé gorily se bez váhání ujal. Dokonce se pro něj stala prvním zachráněným zvířetem vůbec.

Dobrota z Karabangy přímo sálá

Na Patrickovi Karabangovi je na první pohled vidět, že se jedná o člověka s dobrým srdcem. Zápal a vášeň, se kterou se rozhodl odvyprávět svůj příběh s Ndakasim, je velice inspirující pro všechny z vás, kterým není osud zvířat v ohrožení volný. Ndasaki se během natáčení s televizním štábem příšerně rozběsnil. Vzhledem k tomu, co jej v minulosti potkalo, se mu vlastně ani nemůžeme příliš divit.

Zkušený ošetřovatel si se zoufalým opičákem ale dokázal poradit způsobem, který překvapil nejen celý přítomný štáb, ale následně také diváky na internetu. Rozzuřený opičí muž začal s ošetřovatelem komunikovat! Ihned poté, co jej ošetřovatel něčím, co připomínalo opičí skřeky, okřikl, gorilí samec okamžitě přestal naříkat a jen smutně zíral na svého zachránce. Ten k němu po chvíli přispěchal s hrníčkem, který naplnil vodou a podal jej svému chráněnci. A právě v té chvíli nastala ona dojemná situace, kdy se opičák začal napájet z rukou ošetřovatele, kterému bezmezně důvěřuje. Vztah mezi gorilou a člověkem nám byl sice několikrát ve zkreslené podobě předkládán mnoha filmy a seriály, nicméně když to samé uvidíte v reálném světě, nezbývá než zůstat naprosto ohromený.

I příběhy ostatních goril v parku jsou jen pro silné žaludky

Všem lidem, kteří článek dočetli až do tohoto místa,určitě doporučujeme podívat se na celé video, protože ani příběhy ostatních goril by nám rozhodně neměly být lhostejné. Vyprávění o tom, jak bylo uprostřed džungle doslova zmasakrováno šest goril a zůstala jen jedna, která ze všech volala opičí řečí o pomoc, opravdu nahání husí kůži a člověk se až diví, že jsou někteří lidé takových činů schopni.

V parku se gorilám žije opravdu skvěle. Sám Karabanga ovšem podotýká, že návrat jeh svěřenců do volné přírody už v tuhle chvíli není možný. Jsou totiž zvyklý na pravidelný přísun potravy, kontakt s lidmi a podstatně příjemnější podmínky k životu. Zároveň mezi ošetřovateli vládne i strach, že by se přátelské gorily mohli ve svobodném světě vrhat do náručí pytláků sami od sebe.

Nezbývá, než ochráncům z Virungy poděkovat za jejich práci, díky které se zvířata dočkají životů, které si zaslouží. Poklona jim patří zejména proto, že ve svém zaměstnání pravidelně nasazují vlastní životy, aby moli ze světa udělat lepší místo. Takové sebeobětování je skutečně hodné obdivu, protože málokdo z nás by byl takového ušlechtilého jednání schopný. Patrick Karabanga a jemu podobní jsou důkazem toho, že celá naše civilizace není zlá a stále se najdou tací, kteří mohou ostatní inspirovat k lepšímu konání. Sdílejte tento článek svým přátelům, aby si i oni mohli udělat vlastní obrázek!