Andrej Babiš, Petr Pavel, ministři i opozice rozehráli spor. Může ovlivnit české vystoupení na letním summitu NATO v turecké Ankaře. Vláda už schválila leteckou přepravu pro premiéra a dva ministry. Prezident ale trvá na tom, že chce stát v čele delegace. Napětí v zákulisí sílí a přibývají ostré výroky. Celá situace tak působí jako mnohem větší střet, než se zpočátku zdálo.

Vláda rozhodla

Kabinet v pondělí schválil, že na červencový summit NATO mají odcestovat premiér Andrej Babiš a ministři zahraničí a obrany Petr Macinka a Jaromír Zůna. Vyplývá to z usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které vláda projednala v rámci plánovaných cest armádních letadel. Právě tento krok ale okamžitě vyvolal otázky, protože v seznamu cestujících na cestu do Ankary chybí prezident Petr Pavel. A právě to je detail, který v posledních hodinách budí mimořádnou pozornost. Zatímco vláda formálně připravila konkrétní složení cesty, Hrad dál dává najevo, že hlava státu se své role v celé věci vzdát nehodlá.

Pavel se nevzdává

Prezident Petr Pavel už dříve jasně uvedl, že usiluje o vedení české delegace na summitu NATO. V rozhovoru pro týdeník Reflex naznačil, že Andrej Babiš může v Ankaře hájit vládní postoj k výdajům na obranu. Prezident se podle něj může zúčastnit i neformální části programu. Jde například o večeři hlav států. A to i bez mandátu od vlády. Pavel přitom dal najevo, že celé téma nepovažuje za mediální přestřelku, ale za otázku, kterou chce řešit přímo s premiérem. Do celé situace tak vstupuje další rovina sporu, protože nejde jen o samotnou účast, ale i o symboliku toho, kdo bude v zahraničí vystupovat jako hlavní tvář České republiky.

Premiér mluví jinak

Andrej Babiš v pondělí na tiskové konferenci prohlásil, že složení delegace pro letní summit NATO pro jeho vládu zatím není aktuálním tématem. Doslova řekl: „20. května bude setkání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO pana Rutteho ve Švédsku, kde se bude řešit ten nadcházející summit a jeho agenda. Takže my až do summitu ministrů zahraničních věcí toto nechceme řeši.“ Přesto se kabinet tentýž den otázkou přepravy zabýval. V usnesení uložil Zůnovi, aby leteckou přepravu ústavních činitelů zajistil. Tento rozpor mezi veřejným vyjádřením premiéra a konkrétním krokem vlády zvyšuje napětí. Posiluje také dojem, že spor o Ankaru běží mnohem intenzivněji, než navenek zaznívá.

Macinka mlčí

Do středu pozornosti se dostal i ministr zahraničí Petr Macinka, který ale dotazy k summitu odmítl rozvádět. Ve čtvrtek dopoledne vystoupil po jednání se svým srbským protějškem a novinářům k celé věci řekl pouze: „Celé odpoledne strávím v Poslanecké sněmovně. Tuto otázku mi prosím položte na vhodnějším místě.“ Tím ovšem spekulace spíš ještě posílil. V situaci, kdy vláda už přepravu schválila, ale její členové nechtějí otevřeně vysvětlovat detaily, působí celý spor ještě vyhroceněji. Redakce iDNES.cz zároveň shání také vyjádření Andreje Babiše, Jaromíra Zůny i prezidenta, takže je zřejmé, že příběh ještě zdaleka nekončí a další vyjádření mohou situaci znovu výrazně posunout.

Opozice bije na poplach

Opoziční politici reagovali na složení delegace velmi ostře. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že sestava složená z premiéra Babiše, Zůny a Macinky je pro jeho stranu zcela nepřijatelná a podle něj nepůjde o důstojné zastoupení Česka na summitu NATO. Kritiku přidal i šéf ODS Martin Kupka, který celou debatu zjednodušil do jasného postoje. Prohlásil: „Dohadování, kdo pojede na summit NATO, to nikoho z občanů nezajímá. Samozřejmě tam má jet prezident.“ Opozice tím dala najevo, že spor nevnímá jen jako technickou otázku rozdělení rolí, ale jako zásadní problém prestiže a reprezentace země. Právě to může v dalších dnech přidat celé aféře ještě silnější politický rozměr.

Tvrdý vzkaz směrem k Trumpovi

Největší pozornost ale poutá prezidentovo hodnocení toho, jak by Andrej Babiš mohl v Ankaře obstát při jednání o českých výdajích na obranu. Pavel v rozhovoru pro Reflex prohlásil: „Nakonec třeba na summit opravdu pojede Andrej Babiš i já a bude to on, kdo pozici vlády představí, protože si myslí, že je schopen spojence, či dokonce amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit, že vládou navržený rozpočet splňuje podmínky závazků. Já si myslím, že v tom se mýlí a že mu Trump nebude věnovat ani chvilku pozornosti.“ Tato slova působí mimořádně ostře, protože prezident jimi neútočí jen na plán vlády, ale přímo zpochybňuje premiérovu schopnost prosadit český postoj před spojenci i americkou hlavou státu.

Jádrem sporu jsou peníze

Celý konflikt se přitom netočí jen kolem prestiže a diplomatického protokolu. Ve hře jsou i české obranné výdaje, které podle prezidenta letos zůstanou pod hranicí dvou procent hrubého domácího produktu, tedy pod aliančním závazkem. Pavel k tomu dodal: „Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám se, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost,“ Právě tady se ukazuje, že nejde jen o osobní spor mezi Hradem a Strakovou akademií. V sázce je to, jak bude Česká republika na summitu působit a zda dokáže své postoje před partnery v NATO vůbec přesvědčivě obhájit.

Kdo nakonec odletí

Dosavadní vývoj tak ukazuje, že cesta do Ankary může být ještě pořádně zamotaná. Babiš tvrdí, že postoje k obraně má hájit vláda, protože odpovídá za státní rozpočet, Pavel naopak připomíná své ústavní postavení a chce stát v čele delegace. V minulosti přitom summity NATO za Česko navštěvovali jak premiéři, tak prezidenti, takže ani tradice nedává úplně jednoznačnou odpověď. Petr Pavel se navíc od nástupu do funkce zúčastnil všech summitů NATO v roce 2023 ve Vilniusu, v roce 2024 ve Washingtonu i loni v Haagu. O to nápadněji teď působí, že v aktuálně schváleném seznamu do Ankary chybí. Místo jasného řešení tak Česko sleduje další mocenský střet, který se může v příštích dnech ještě výrazně vyostřit.

Zdroj: iDNES.cz